• Styl
  • Móda
  • Rukověť stylu Terezy Rosalie Kladošové / Barvy jsou radost
Další článek
1 / 10

Rukověť stylu Terezy Rosalie Kladošové / Barvy jsou radost

„Oděvní kultura je strašně důležitá,“ míní fashion návrhářka Tereza Rosalie Kladošová. „Moji zákazníci mi často říkají, jak se během nošení mých věcí setkávají s pozitivními reakcemi okolí. Jak se s nimi i kolemjdoucí dají do řeči, protože je potěší vidět něco tak barevného a radostného. Módou neovlivňujeme pouze svoji náladu, ale i náladu okolí, a kdyby nad tím začali přemýšlet všichni, mohlo by to změnit náladu i mezi lidmi a povznést spoustu duší.“

Advertisement

Tereza Rosalie Kladošová, loňská módní designérka roku za svojí kolekci Merino Recycle a držitelka hlavního titulu ceny Czech Grand Design, si to hodně uvědomila během své studijní stáže v Kodani. „V Dánech je kultura oblékání, ale i stolování a bydlení tak přirozeně zakořeněná, že tam nenajdete nikde nic ošklivého nebo nezajímavého. Můžete chodit po městě a pít kávu v kavárně a je to stejně naplňující jako návštěva galerie.

S nadsázkou říká, že k práci módní návrhářky se dostala omylem. „Chtěla jsem být kadeřnicí, ale maminka mě přesvědčila, že když mám samé jedničky, tak bych mohla mít maturitu. A vždy jsem měla blízko k tvoření a vyrábění, tak mě nasměrovala na střední školu obor modelářství a návrhářství oděvů.“

Základem mého šatníku jsou boty od značky Camper, ty tvoří určitě 80 % mého botníku. Jejich obuv je jiná, zábavná a pohodlná. Když máte skvělé a zajímavé boty, pak povznesou i ten nejjednodušší outfit na novou úroveň. Jinak mám hodně ráda pestrou škálu dobře padnoucích kalhot a hezký svetr z kašmíru či vlny.

 

Zvláštní místo v mém šatníku má bunda od mé kamarádky a módní návrhářky Mii Jadrné z její diplomové práce. Byla o kompostování, takže recyklovala zbytky látek od designérů art protis technikou, která je mi velmi blízká, protože já sama pracuji podobným způsobem, i když s jiným materiálem. Součástí bundy bylo i hodně materiálu, který jsem jí dala já jako odpad, takže to pro mě má význam, jelikož je v tom i kus mě.

Oblečení kupuji hlavně v Arket, COS a samozřejmě od kamarádů designérů – Mii Jadrné, Karolíny Juříkové, Petry Kubíkové…

Na mém oděvním wishlistu jsou oděvy od Simone Rocha, Marni, nová Nina Ricci a doplňky od Jil Sander.

Oblečení musí být pohodlné a z kvalitních materiálů. Nekupuji si žádné umělé materiály, i kdyby to bylo sebekrásnější. Když chci investovat hodně peněz do určitého kousku, neřídím se heslem, ať je to nadčasové a basic, černé, bílé nebo béžové. Chci, aby ta věc byla unikátní, svá, jiná, barevná a prostě zábavná.

Nejlepší knížka, kterou jsou v poslední době četla je Just Kids, memoáry Patti Smith. Četla jsem ji už podruhé – a vlastně cokoli od ní je hodně inspirativní, teď jsem dočetla trilogii Projít zrcadlem od Christelle Dabos, miluji fantasy a tohle je moc krásné, čtivé a plné imaginace.

Lidé v Čechách módu podle Terezy moc neřeší. „Mám pocit, že za to částečně může doba, ve které vyrůstali naši rodiče, kdy nebylo dostupné zajímavé oblečení a byl důraz spíš na to, aby se lidé příliš neodlišovali než naopak,“ říká. A pokračuje: „Starší generace, jako například moje babička, to měla jinak. Ještě před příchodem konfekce si byli zvyklí nechávat šít věci na míru a to si udržela i během komunismu. Babička byla a je stále vždy velmi krásně a pečlivě oblečená a pořád si kupuje nové halenky, aby byla krásná.“

Doplněk do bytu, který jsem si naposledy pořídila je mísa ve tvaru listu salátu z Itálie. Doplňky si vůbec ráda dovážím z cest.

Na instagramu sleduji hodně umělce a módní návrháře, skvělý a zábavný profil je kreativního ředitele Marni @asliceofbambi.

Kdybych nebyla návrhářkou asi bych pracovala jako květinářka, tou jsem chtěla být jako malá. Uvědomila jsem si, že jsem jako malá praktikovala to, co teď dělají trendy květinářství. Sbírají sezonní květiny z polí a luk. Já jsem vždy na jaře vyrazila na sběr a potom jsem chodila s tácem s vázičkama plnýma květin a různých travin a nabízela jsem sousedkám vazby. Sněženka byla za desetník a petrklíč za dvacetník. Miluju květiny a knihy.

Jednou bych chtěla žít u moře. Já jsem z vesnice, vyrostla jsem u lesa, kde moji rodiče mají dům, takže je pro mě občas život v Praze náročný. Na druhou stranu mám ráda, že si můžu zajít večer na skvělou pizzu a potkat se s přáteli na kávě. Nicméně miluji moře, Itálii a Florencii, i když ta u moře není. Chtěla bych žít v zemi, jejíž jazyk a jídlo budu milovat, kde mě budou obklopovat charismatičtí, zábavní a upřímní lidé… s tím u nás občas narážím. Všichni se tu snaží vypadat stejně a není to moc zábava se dívat kolem sebe.

terezarosaliekladosova.com
IG: terezarosaliekladosova