Poklady ráje / Šperkařka a designérka Mária Kobelová o své nové nadpozemské kolekci

Když jsem Máriu Kobelovou před lety poznala, bylo zřejmé, že se jedná o ještě mladou, zato velmi namotivovanou šperkařku s mezinárodními ambicemi. Už tenkrát mě překvapilo, že v úplném začátku své kariéry neváhala a připojila se k autorské komunitě multifunkčního prostoru ve SmetanaQ. Za informacemi o tom, proč a kam se ze Smetanova nábřeží vloni vydala vlastní cestou, jsem se vypravila na její novou vinohradskou adresu poblíž Náměstí Míru. Jakmile za mnou Mária zavřela dveře studia, vše začalo dávat smysl.

Prostorem showroomu a dílny, kde nyní pracuje minimálně s jednou další pomocnicí, vysvětlila mnohé, třeba i to, jak dlouhá byla cesta k jejímu ráji a kudy vedla.
„Vedla přes mnohá rozhodnutí, která vše posléze výrazně ovlivňují a posouvají kupředu. Začala pro mě doposud dost nejasně studiem na školách, následovaly stáže a praxe, až po sdílený prostor se zázemím pro tvorbu. Vzpomínám si na nespočetné množství účastí na uměleckých výstavách,“ vypráví.

„V posledních pár letech pak šlo hlavně o vznik každoročních kolekcí, které se o všechen můj čas velmi snadno postaraly – zvlášť, když jsem nikdy nechtěla prezentovat polovičatou práci. A k tomu všemu samozřejmě člověk řeší své vlastní vztahy s okolím, zdraví, vyvážení práce, zábavy a povinností… až jsem si nakonec zřídila sama pro sebe malý kousek ráje tady,“ říká Mária a dodává, že její cesta rozhodně není u konce.

Zmínila jsi, že považuješ své studium na školách za nejasné? Šlo o volbu, anebo je si myslíš, že bylo zbytečné?
Šlo o volbu, protože v tom věku člověk nějak moc nevidí do své budoucnosti v oboru. Podle svých představ o praxi třeba může znát cíl, ale už ne tu cestu k němu. Jako když vůbec nevidíte na cestu, ale s každým dalším rokem práce a úsilí se vám otevřou nové dveře, které vás pustí zase dál a jejich množství zároveň testuje vaši trpělivost. Nakonec ale ani nemůžete uvěřit, že je to opravdu skutečnost.

Z popisu tvých kolekcí je zřejmá psychologická hloubka – jakou roli hraje ve tvém osobním životě?
Jednotlivé příběhy a jejich hloubka reflektují součásti mého života, ale i života každého z nás. Tím pádem jsou jasné a sdílené, přesto však autentické. V aktuální kolekci AARU se hodně inspiruji tím, co se v nás děje a co vnímáme, když si konečně dovolíme objevit ráj a užívat si jej. Uklidňuje mě, že pak netvořím nahodilé nicneříkající objekty, ale vše se snažím mít důkladně promyšlené a dotažené do posledního písmene a pájky.

To zní, jako by pro tebe byla každá další kolekce s trochou nadsázky i jistou formou psychoanalýzy?
Protože to, čemu se věnuji, mě natolik baví a naplňuje, že neexistuje moment nebo úvaha, kdy bych si říkala „tak ještě půlhodinu a půjdu domů“. Možná je to psychoanalýza, anebo spíš uvědomění si a vyplavení myšlenek a emocí, ale to, co dělám, mě baví, a díky tomu jsem šťastná a je to něco jako lék na život. Nevznikají pak otázky jako „Proč?“, „Co mám dělat?“ a „Musím?“

Je ráj vrcholem tvé tvorby? Co dalšího ještě může přijít?
Vnímám jej spíše začátek další etapy. Nevím, co bude, ale nevracím se zpět. Potřebuji vše posouvat dopředu. Nadále potřebuji zdokonalovat a rozvíjet kvalitní technologie pro svou tvorbu, ale i objevovat nová řešení.

A co tvá klientela očekává od studia jako je to tvoje? Co u tebe tedy kromě ráje mohou najít?
Za očekávání si je nejspíš každý zodpovědný sám. Nicméně, mohou objevit příjemnou atmosféru, hezké světlo a efektivní jednání. Kolekce, které jsou ve studiu vystavené, jsou k okamžité koupi nebo k následnému objednání. Máme zde také dílnu, kde mohou nahlédnout na výrobu. Jednotlivé kusy mohou vznikat mimo jiné i recyklací materiálu. Proto je možné přinést i vlastní nenošené a nepoužívané zlato. Tato možnost není ale o žádné symbolice ani marketingu, je to cenové řešení dostupnosti. Nově zařazuji také osmnáctikarátové zlato.

Jaké jsou tvé plány a představy do budoucna? Co letos chystáš?
Mám v plánu „úklid“ a zdokonalení prezentace jednotlivých šperků a její ucelení. A ano, chystám i něco málo nového, ale to bude překvapení – i pro mě. Chci zatím nechat volně plynout tvůrčí proces bez vnitřního pocitu závazku.

Více o Márii a její práci zde