Právě kreativní rodinné prostředí bylo podnětem, které Davida formovalo a utvrdilo v tom, že svůj život chce zasvětit právě sklu. O své práci mluví s pokorou a skromností a současně ohromným nadšením. V centru Davidova přístupu ke sklu stojí úcta k materiálu, původně volné a tekuté hmotě. Nekonečnou inspiraci nachází v prostředí přírody, kde je každý předmět originálem. Co ostatní považují za vady, on vnímá jako hluboce smysluplné a inspirativní svědectví o řemeslné sklářské výrobě, narozdíl od dokonalé, leč sterilní sériové výroby.
Jeho hlavním tvůrčím materiálem je sklo, ale věnuje se i sochařství, výtvarnému umění a interaktivním médiím. Založil své vlastní designové studio, které nese jeho jméno. Spolupracuje se svým otcem a jeho týmem v rodinném sklářském ateliéru Valner Glass Production v Přibyslavi. V Česku patří ke sklářské elitě a jeho práce má skvělý zvuk po celém světě. David Valner v našem pravidelném Q&A odpovídá, co mu přináší největší radosti či jakou činností si dokonale vyčistí hlavu.
1
Jaký nový produkt vám v poslední době udělal radost?
Nejsem člověk, který se obklopuje mnoha novými produkty. Což je možná vzhledem k mému povolání trochu mimo očekávání. V poslední době mi popravdě asi největší radost udělalo pořízení kvalitního aku šroubováku. Zdá se to jako obyčejná věc, ale mít kvalitní nářadí pro práci je hrozně uvolňující. Nářadí slouží přesně, jak od něj očekávám, nemusím řešit žádné problémy, které funkci omezují. Radost mi také samozřejmě dělají moje vlastní produkty, hlavně ty, které se už prodaly a potěší také někoho jiného.
2
Jaké nejzajímavější jídlo umíte uvařit?
Docela často vařím takové turecké dušené kuřecí maso s paprikou, lilkem a bramborami, které se podává s rýží. Je to jídlo, které si běžně v Turecku můžete dát i v těch nejobyčejnějších pouličních bistrech a řekl bych, že nějakou obdobu si místní vaří i doma. Recept je jednoduchý, ale nevím jestli mám správný postup, jen jsem si ho odvodil. Chutná ale podobně, za což asi nejvíce může správná směs koření. Turecké jídlo je skvěle složené, využívá spoustu čerstvé zeleniny, luštěnin a mléčných výrobků, například ayran. To vše většinou podáváno k jednomu hlavnímu chodu. Doma se pestrost tureckých jídel občas snažíme napodobit, jen mi tady chybí ta správná atmosféra. A moje recepty se také více počešťují, čím delší doba uběhla od poslední návštěvy Istanbulu, města, které se stalo srdcovou záležitostí pro mě, mojí ženu a teď už i našeho syna.
3
Co vám přináší klid v duši?
Hodně věcí mi dokáže přinést klid v duši. Často jsou to maličkosti. Těžko se vybírá jedna, ale mám třeba moc rád moře. Nebo lépe řečeno pobřeží, jak ve městech, tak i v přírodě. Ne kvůli koupání, protože válení se na pláži mi moc neříká. Byť i pracovní pobyt v přímořském městě mě vždycky nabije energií na dlouhou dobu dopředu. Asi je to tím, že pro nás, kteří bydlíme tady uprostřed kontinentu, je moře vzácné a všeobecně pohled na vodu pro člověka uklidňující. Naposledy jsem byl pracovně v Neapoli, a ač jsem kvůli pracovnímu vytížení k moři ani nedostal, ta jeho blízká přítomnost pro mě byla i přes všechen ruch dost uklidňující. Bude to patrně souviset také s náturou lidí, kteří na pobřeží žijí.
4
Jakou činnost jste si nedávno osvojil a baví vás?
Minulý rok jsem s kamarády začal chodit jednou týdně na florbal. Kdybych tvrdil, že jsem si ho nějak osvojil, myslím, že by se začali smát, a já bych se smál nejhlasitěji. Nicméně mě ten sport baví a je to fajn pravidelné vytržení z běžného pracovního dne. Po florbalu taky občas chodíme na pivo, což je důležitá, ne-li hlavní součást pondělního programu.
5
Který nedávno zhlédnutý film či seriál doporučujete na tento víkend?
Na filmy a seriály popravdě moc času nemám. V současné době jsou to spíš dětské pořady, na které se dívám se svým tříletým synem. Z těch, které bavily i mě, můžu doporučit film Tonda, Slávka a kouzelné světlo nebo sérii Mlsné medvědí příběhy. Naposledy viděl jihokorejský film Minulé životy, který bych mohl na víkendové shlédnutí určitě doporučit.
Davida můžete sledovat zde