Lenka Kerlická / Tradice šperkařství v naší rodině sahá do osmnáctého století

Chystám se Lenku Kerlickou překvapit historkou o kamarádce, která nejdřív vystudovala pedagogickou fakultu a ve čtyřiceti zaplula zpět do školních lavic. Aby tam s patnáctiletými spolužačkami vychodila denní obor zlatník-klenotník. „Tak to měla úplně stejné jako já!“ naopak mě udivuje Lenka. Potkáváme se v jejím krásném niche šperkařství s názvem 27Jewelry, jež sídlí na pražském Újezdě, a po celou dobu z její tváře nemizí úsměv.

Také Lenka Kerlická nejdřív vystudovala peďák. „Dělala jsem pedagogiku pro první stupeň se zaměřením na výtvarku. Líbilo se mi, že mi škola poskytuje všeobecný přehled, který mi střední grafická nedala. Studovala jsem si to tak trochu pro sebe, ale všem jsem od začátku pro jistotu hlásila, že učitelkou nikdy nebudu,“ říká mi, zatímco se procházíme obchodní částí a klientskou privátní zónou a míříme do zadní dílny. Lenka má na sobě kašmírový šedý svetr a pohodlné široké kalhoty. „Když jsem dostudovala, shodou okolností se otvírala předškolní třída na základní škole. Říkali mi – nemáme s tím zkušenosti, pojďte k nám. Tak jsem tam učila čtyři roky. A bylo to hrozně krásný.“

Lenka věděla, že chce dělat něco tvůrčího. „Hrozně dlouho jsem snila o sklu. Strašně ráda se jej dotýkám, dívám se přes něj. Chvíli jsem tedy tvořila, ale pořád mi praskalo a nic nefungovalo, jak mělo. To byl ale krůček ke šperkům. Hledala jsem možnosti, jak co přidělat, co s čím spárovat. Na šperkařském kurzu jsem si vyrobila stříbrný prsten a zároveň zjistila, že takto to dělat nechci. Jiné kurzy tu tenkrát nebyly, a tak jsem při zaměstnání nastoupila na učební obor,“ vypráví svou anabázi. Ptám se, jaké to bylo octnout se znova ve školních lavicích. „Bylo to zajímavý,“ směje se. A vysvětluje, že neměla moc času na praxi, ale naštěstí docházela na odpoledne do zlatnictví, kde přišla do styku s realitou. „Říkali mi tam – co nám to sem zase neseš, takhle už se to vůbec nedělá.“

V dílně sledujeme dvě šperkařky za mikroskopem, které opracovávají šperky, přidávají k němu obruby. „Jsem šťastná, že tu mám další šikovné ruce,“ říká Lenka, ale trochu ji prý mrzí, že už nezvládá dělat všechno. Jak mi později vysvětluje, sama pochází ze sedmé generace zlatníků, aniž to vůbec věděla. V rodině se šperkařství přitom traduje již od osmnáctého století.

„Já se to dozvěděla až druhý rok, co jsem chodila na obor zlatnice-klenotnice. Zrovna v době, kdy jsem už měla všeho dost a chtěla s tím seknout,“ směje se. A pokračuje: „Bylo to na naší rodinné sešlosti. Strýc nemohl uvěřit tomu, že někdo z rodiny se navrací k řemeslu. A já nemohla zas uvěřit tomu, že si nevymýšlí, když tvrdí, že máme zlatnictví tolik let v rodě.“

Za vstupními dveřmi je pohodlné sofa, kam se usazujeme, a Lenka mi vypráví, jak probíhá celý výrobní proces. Není to dlouho, co jsem nabíral rozhovor s art direktorkou klenotnictví Bulgari. Zjišťuji, že procesy se příliš neliší. „Nejdřív mě musí políbit múza,“ pousměje se Lenka. A pokračuje: „Musím si najít klid, kdy si sednu a tvořím model šperku. Ten tvořím ve vosku.“

Lenka mi vysvětluje, že vosk jí rozvazuje ruce v tom, jakým způsobem se dá šperk uchopit. Asi na ni koukám trochu nechápavě. „Lidé pracují s ostrými hranami a s rovnými plochami, to je pro mě hrozně svazující. Ostré věci pro mě nemají tu správnou energii. Já vůbec miluji pohyb a vzduch a vůně a vítr,“ říká a působí u toho mile a étericky. Jako by na chvíli zapomněla, že jsem jen přízemní muž, ale pokračuje ve vysvětlování: „Vosk, protože se dá roztavit, trošičku mi tím naznačuje pohyb. Ve vosku udělám základ, ten se pak zasádruje. Sádra se vypálí a vosk se z toho vytratí.“

Dírou v sádře se centrifugálně naleje zlato. Poté se sádra rozbije, vyndá se odlitý základ, jenž se dál opracovává, případně se doletovávají kusy, například obruby na kameny. „Kameny si pak ráda vyskládávám do různých kompozic.“

A kameny používá jaké a bere je kde? „Nejčastěji jsou to diamanty, mám je obvykle od dodavatelů v Antverpách. Barevné kameny pocházejí z celého světa. Teď je to samozřejmě omezené, ale jinak jezdím na veletrhy do Německa, do Itálie, do Ameriky…“ Říkám jí, že to musí být pohoda jezdit si po světě a vybírat drahokamy. „Já to úplně miluju,“ celá se rozzáří. „Vždycky chci všechno utratit, protože ty kameny jsou tak nádherný. Je to hodně nebezpečný,“ směje se.

Povídáme si, jak v tomto období je celý proces náročnější. Jak to teď dělají, jedou ještě z drahokamových zásob? „Dojíždíme ze zbytků, je to marné, větší kusy se shánějí, jak se dá. Obvoláváme partnery, vybíráme pomocí videohovorů. Zatím to je v pohodě, jenom je to zdlouhavé,“ povídá Lenka Kerlická.

Zabývá se převážně výrobou šperků na míru. „Vždy však stylově vycházejí z portfolia. Procentuálně je to zhruba sedmdesát procent bespoke a třicet procent kolekce.“

Hlavním materiálem Lenčiných kolekcí je zlato. Podléhá vůbec při tvorbě kolekcí nějakým trendům? „Hodně se nyní dělají velké řetězy, ať už to je bižuterie, nebo zlatý šperk. Já mám ale pocit, že šperk by měl být především nadčasový,“ říká. Sama šperk nechápe jako chvilkovou záležitost. „Lidé mě vyhledávají, aby si zakoupili šperk k významné události. Kdybych dělala kolekce častěji, mám pocit, že hodnota toho šperku by sebou nesla jen určité období a svým způsobem by pro mě zanikla,“ míní. Kolekcím se ale úplně nevyhýbá, ostatně, právě v těchto dnech představuje svou novou řadu s názvem Lenka Kerlická.

Během rozhovoru mi pohled několikrát sklouzne na Lenčiny ruce, na kterých se skvějí opravdu krásné šperky. „Tenhle jsem si věnovala za syna a tenhle k otevření butiku,“ pronáší skromně. A pak se zamyslí: „Teď přichází nová kolekce Lenka Kerlická, tak jsem si už říkala, že se zase musím odměnit.“

V samém závěru vypínám diktafon a pomalu se zvedám, ale u dveří se ještě zapovídáme o zákaznících. Lenka vysvětluje, že z devadesáti procent míří na české klienty, ale teď s poslední kolekcí má namířeno i do zahraničí.

„Momentálně se chystá v Americe spolupráce s Moda Operandi a The Conservatory.“ To je celkem velká věc, protože obě tyto společnosti patří mezi významné online hráče s luxusní módou a doplňky a operují i kamennými galeriemi na prestižních adresách. „Budeme jim dodávat selekci šperků z portfolia,“ dodává Lenka Kerlická a je vidět, že ji to celé moc těší. Jít si za svým snem se prostě občas vyplácí.

Kolekci Lenka Kerlická zakoupíte zde