Letošní expozice značky dostala název Time a její součástí byly dvě umělecké instalace inspirované futuristickým koncepčním modelem Lexus LF-ZC, který představuje možnou podobu čistého elektromobilu nové generace. První z nich byl projekt 8 minut a 20 sekund designérky Marjan van Aubelové, který spojuje solární návrhy a technologie na cestě k uhlíkově neutrální budoucnosti. Aby se dílo ukázalo v celé své kráse, potřebuje sluneční energii – název symbolizuje dobu letu slunečních paprsků ze Slunce na Zemi.
1 / 6
Na milánském Designweeku, tedy každoročním světovém designovém svátku číslo jedna, se pravidelně prezentuje i japonská automobilka Lexus, známá svým cutting-edge designem a tradičním napojením na svět umění. Ta v severoitalském městě vyhlašuje své Lexus Design Awards, které se v běhu let staly poměrně významnou událostí pro mladé designové talenty z celého světa. Letos značka uvedla také dvě velkorysé umělecké instalace, které pro Selected okomentoval český módní návrhář a ambasádor tohoto brandu Jan Černý.
Druhá instalace s názvem Beyond the Horizon od japonského umělce Hidekiho Jošimota a jeho studia Tangent byla naopak zahalená temnotou. „Každé umění obklopené tmou mě přitahuje. Zdá se mi impozantní, jako by v té temnotě více působilo na naše smysly,“ říká Jan.
Instalace zachycuje budoucí tvář cestování a jeho rozvoj prostřednictvím softwarových inovací. Tvoří ji řada dvoumetrových plastik. Na první pohled jsou všechny stejné, ale u každé jsou použity jedinečné světelné efekty k navození odlišné atmosféry. Středobodem díla je koncept LF-ZC. Další dimenzi instalaci dodává hudba skladatele Keičira Šibuji.
„Nic se neopakuje, dílo neustále generuje novou hudbu. Díky tomu tato instalace nebude nikdy stejná. Pro mě objektivně jeden z nejlepších zážitků, které jsem měl letos v Miláně možnost vidět,“ říká nadšeně.
Návrhář přiznává, že je velkým fanouškem moderního technologického směru, kterým se současná auta vydávají. „Vnímám software nových aut jako zásadní. Nad autem rád přemýšlím tak, že si do něj můžu nainstalovat vše, co mám rád, a sám sobě si ho tak přizpůsobit. Zároveň mě hodně baví futuristický design.“
Ten koneckonců převládá i v jeho tvorbě, stejně tak jako udržitelnost. „Vyrábím v omezeném množství. Dbám na to, aby se vůbec nic nevyhazovalo a všechno našlo své uplatnění. Vše se buď prodá, samples z přehlídek slouží pro focení do módních editorialů nebo k půjčování celebritám. Materiály beru téměř výhradně z Evropy. Rád bych se omezil jen na Česko, ale bohužel ne všechno tady vyrábíme. Mimo Evropu vozím věci jen z Japonska, což je další spojitost mezi mnou a Lexusem,“ usmívá se.
A doplňuje: „Mají tam totiž nádherné technické materiály. Vždycky od všeho objednávám jen přesně tolik, kolik je potřeba. Mám minimální odpad. Rád bych ale ještě vymyslel efektivní zpracování všech těch odstřižků, které při střihu zůstávají. Polyesterové látky lze hodit do plastu a zrecyklovat, ale to pro mě není ideální. Chtěl bych ten materiál využít lépe,“ uzavírá.