Pro Šenkýřovy práce je charakterické zkoumání možností a posouvání hranic materiálů za pomoci různých pokusů a experimentů. Kromě práce ve studiu Dechem spolupracuje také s berlínským studiem Radian, se světelnou umělkyní Gabrielou Procházka tvoří porcelánové objekty pod značkou Shakakree a se svou snoubenkou, módní návrhářkou Kristýnou Lovasovou, založili značku Takavete.
1 / 8
Stylové ingredience designéra Vlastimila Šenkýře
Talentovaný mladý designér a umělec Vlastimil Šenkýř se ve své tvorbě zaměřuje na výrobu keramických a skleněných produktů a autorských šperků. V současnosti jsou jeho vázy z kolekce Con(fusing) k vidění na Art District Vyšehrad, momentálně vystavuje také v Barceloně. Jakým způsobem proběhla jeho iniciace do světa umění, koho sleduje na sociálních sítích a jaká jsou jeho měřítka stylu?
Svůj den začínám opakovaným posouváním budíku. Jsem noční pták a ranní vstávání mi vždy činilo problém.
Pro svoji profesní dráhu jsem se rozhodl ve svých jedenácti letech. Řekl jsem si, že buď se dostanu na gymnázium, aniž bych se připravoval na zkoušky, nebo se budu věnovat umění. U zkoušek jsem skončil třetí pod čarou, což považuji za úspěch. Dostál jsem svého slova, přihlásil se na kurzy kreslení a keramiky a od té doby se pohybuji v této branži.
Inspiruje mě všechno okolo mě. Když se rozhodnu pro vytvoření nového produktu, nechávám tomu volný průběh. Soustředím se na vše okolo mě, ať už se jedná o přírodu, architekturu, nábytek, světlo, struktury či muziku. Důležitým faktorem v mé tvorbě jsou sny. Nápad většinou přijde sám od sebe.
Základem mého šatníku je jednoduché a kvalitní oblečení. Mými signature kousky jsou mikina z kolekce RED od Kateřiny Hynkové a ledvinka od Elišky Knotkové.
Nejraději nakupuji na bleším trhu U Elektry. Občas tam narazíte na unikátní kusy nábytku, skla či porcelánu. Věnuji se především sklu, které mám rád, a přestože ho máme doma všude, rád si pořizuji kousky i od jiných autorů. V naší sbírce za poslední dobu přibyla váza od Jirky Krejčiříka nebo Bandaska ze studia Dechem, kde již druhým rokem pracuji.
Mám rád produkty, které vytvořím, protože když se mi po delší době dostanou do ruky, probleskne mi hlavou celý průběh, myšlenkový proud, ale mnohdy i emoce, které jsem v ten daný moment prožíval, občas i rozhovory, které jsem při jejich vzniku vedl. A to zbožňuju.
Na sociálních sítích sleduji kamarády, se kterými jsme se seznámili ještě v dobách studií. Patří mezi ně módní designérka Tereza Švolíková, Mia Jadrná, Maria Nina Václavková, módní designér Ondřej Dostal, šperkařka Markéta Šumová, designér Filip Mirbauer, Jirka Krejčiřík, nebo módní designérka Monika Lepschy. Také sleduji JOYA Barcelona, kam jsem byl letos se svou diplomovou prací Lapis philosophorum pozván jako čestný host, díky čemuž je tato práce v současnou chvíli vystavená v Barceloně. Mají skvělou propagaci zaměřenou na kvalitní umělce, jejichž tvorba je rozmanitá a inspirativní.
Film, který mě v poslední době nejvíc oslovil je dokument Davida Attenborougha: Život na naší planetě, který nejen apeluje na urgenci změny v zacházení s naší planetou, ale také nabízí jasná a efektivní východiska.
Pokud bych nebyl designérem byl bych asi psycholog, nebo botanik.
