Příběh, který spojuje generace
„Chalupu koupili moji rodiče pár měsíců před revolucí v roce 1989,“ vzpomíná majitelka Eva. „S rodinou jsme tu trávili každou volnou chvíli. Po smrti maminky jsem přemýšlela, co s chalupou dál. Prodat jsem ji nechtěla, byla příliš spjatá s našimi vzpomínkami. Maminka milovala víno a společné chvíle na terase – na její počest jsem chalupu pojmenovala. Dnes zde hosté mohou ochutnat i vína, která dováží moje dcera z Itálie.“
Chaloupka je velká a prostorná, a tak, zatímco děti můžou v klidu spát v horním patře, kde jsou k dispozici dvě ložnice, rodiče si můžou po uspání na chvíli vydechnout v obývacím pokoji či na prostorné terase.