Surfový profesionál Aleš Tůma / Jeho oblíbené surfové spoty a něco na dochucení k tomu

„Na surfu jsem se poprvé učil sám v Brazílii, v Peru jsem pak potkal místní surfaře, byli to křesťani a měli půjčovnu surfů v kostele,“ vzpomíná na své začátky surfový profesionál Aleš Tůma. „Hrozně mě bavilo jejich logo. Surfař jede ve vlně a z její špičky visí kříž. Pod tím nápis ‘Tablistas para Cristo’ – Surfaři pro Krista! Musel jsem taky pro Krista něco udělat, ze začátku to ale byly spíš Kristovy rány,“ směje se. Jeden z nich se Aleše pak ujal a dva dny mu vysvětloval, co dělat. „Učil jsem se v Puerto Chicama na nejdelší vlně na světě, ale to jsem tenkrát vůbec netušil.“

Aleše jsem znával jako zábavného pražského dýdžeje. Po studiu v Austrálii ale objevil surfing a založil cestovní kancelář Surf and Travel. Více než patnáct let po celém světě organizuje surfové kempy, kde spolu s dalšími instruktory učí natěšené suchozemské Čechy surfovat. Když se mu tak chcete dovolat, obvykle vám vezme telefon někde na prosluněné pláži na Bali, na Srí Lance nebo na Kanárských ostrovech. Můžete jej za to jenom proklínat. Nebo sami sebe.

Na surfingu ho prý nejvíc baví životní styl, pláže, slunce a čistá energie vln. „Nepotřebuju žádný plachty, padáky a podobný kraviny, prostě jenom plavky a surfboard.“

Nejdivočejší zážitek na vlnách Aleš zažil na Fidži. „Surfoval jsem s místní partou na jihu ostrova Viti Levu a během půlhodiny se zvedly šestimetrový vlny, já to ještě tenkrát moc neuměl a o fungování oceánu věděl prabídně málo. Všichni místní hned z vody venku a já tam zůstal sám,“ usmívá se. „Padalo to na mě, jedna vlna za druhou, a já už se loučil se životem.“ Než stihl vyplavat na hladinu a nadechnout se, přišlo další ‘hovado’… „Najednou tam byla mezera mezi vlnama, lehnul jsem na prkno, vlna spadla těsně za mě a vykatapultovala mě až na pláž. Tam už se mě ujala celá místní parta a moje bejvalka, která tenkrát myslela, že je se mnou amen. A já taky.“

Uluwattu
Bali, Indonésie
„Na Bali se těším nejvíc za celý rok, nejen protože si tu nejlíp zajezdím! Jsou tu jedny z nejkvalitnějších vln na světě a dá se jezdit takřka každý den po celý rok. Jezdíme pravidelně do vilky s bazénem na jih ostrova, kousek od chrámu Uluwattu. Táhne mě sem ta spirit atmosféra, parádní jídlo i lidé. Těším se na klasiku, od místní smažené rýže se zeleninou nasi goreng až po oblíbené sushi, poké bowly, buddha bowly, Gado Gado a různé úpravy tofu, maso mi tu vůbec nechybí. Nikde to nevoní tak po vonných tyčinkách, jako když na Bali vystoupím z letadla. Malé chrámky s obětinkami a vonnými tyčinkami jsou po celém Bali. Tady se jednou usadím. Vstanu před východem slunce, vypádluju ještě za tmy, jezdím dvě hodiny ráno a pak mám celý den lekce. Večer ještě občas stihnu pojezdit na západ slunce. Je to záhul, ale tý nejlepší práce.“

Playa Grande
Kostarika
„Kostarika každého uchvátí svou živou atmosférou. I já si ji zamiloval, baví mě latino hudba, tacos můžu jíst každý den – no, a ta kombinace pestrobarevné přírody a Tichého oceánu? Proto tady pořádám surf kemp, bydlíme přímo na nádherné pláži Playa Grande na poloostrově Nicoya, z terasy ráno zkontroluju vlnu a jdu rovnou surfovat. Teda, pokud večer nezakopnu o lokální fiestu, kterých je tu dost… to se pak ráno posune na oběd. Co k obědu? Ceviche jako předkrm (syrová ryba v limetkové šťávě), cassado (ryba, rýže, fazole, salát, smažený banán) a samozřejmě pořádně pálivé fish, meat nebo vege tacos!“

Asturias
Španělsko
„V severní části Španělska mě baví mě ta jedinečná kombinace oceánu a hor. Masová turistika sem zatím nedošla, potkáš tu jen Španěly. Trávím v Asturias celé léto, mám rád místní jídlo, což je mix horské gastro, sýrů, prošuta, zeleniny a na druhé straně mořské speciality. K tomu ráno surfujeme, odpoledne dáme horskou túru v nádherné svěží přírodě a večer protancujeme střevíce na místní fiestě. Jojo, zase ty fiesty. Tady potkáš ve dvě ráno malý děti na autodromu!“

Hossegor
Francie
„Francie je moje srdcovka, v Hossegoru jsme dělali první surfkempy a vždycky se sem rád vracím. Je tady ta pravá surfařská atmosféra, ne nadarmo je mekkou evropského surfingu – v Hossegoru jsou nejlepší surf spoty v Evropě. Mám rád útulné francouzské kavárny a bistra, večerní koncerty a celé dny na pláži lemované písečnými dunami, to se musí zažít. Když se tady ještě jezdil závod Světového poháru Pro France, tak jsem si zasurfoval s Kelly Slaterem na jedný vlně! Samozřejmě mi dával přednost.“

Fuerteventura
Kanárské ostrovy
„Fuerteventura má nejkrásnější pláže z celých Kanárských ostrovů, zlatobílý písek a průzračné tyrkysové moře. Je tu slunce a teplo po celý rok a hlavně sem doletím přímým letem z Prahy za čtyři hodiny. Když jsem poprvé viděl místní pláž a barvu oceánu, připadal jsem si jako v Karibiku. Severní pobřeží ostrova nabízí střašně moc surf spotů vedle sebe. Jsem milovníkem čerstvých mořských potvor a celkově té španělské gastro-porno kultury zakončené sangrií na pláži. Mířím sem poslední dobou velice často, o naše surf kempy je tu veliký zájem a i já si tu pokaždé skvěle zajezdím.“

Imsouane
Maroko
„Do Maroka jezdím už desítky let, pro mě je to surfová perla Afriky. Za čtyři hodiny letu se ocitnete v Africe, která hýří novými vůněmi a barvami. Mám rád místní berberskou kulturu a místní specialitu tažín, dušené maso se zeleninou v hliněném hrnci se špičatou pokličkou, to mají všude. Ale nenechte si ho připravit od lokála, co nasavá po západu slunce, aby ho Alláh neviděl. Slíbil nám nejlepší ‘kalamáry tažín’, peníze dostal předem, nakoupil… my se vrátili hladoví večer po surfování, natěšení na nejlepší tažín v životě, čekali teda ještě další dvě hodiny. A když jsme konečně ochutnali, málem nám upadla pusa. Dal tam asi deset chili papriček, to se nedalo.“

„Surf kemp dělám v odříznuté surfové vesničce Imsouane, kde mají šestou nejdelší vlna světu. Chytnu si vlnu u majáku, po kilometru jízdy vyběhnu na pláž, oběhnu to zpátky k majáku a jedu zas. Tohle jsem jinde nezažil!“

Více o surf kempech zde