Berlín je městem mnoha tváří. Množství světů v třiapůlmilionovém megapolisu. Každá berlínská čtvrť je jako menší stát – se svojí kulturou, charakterem, společenským složením a socioekonomickým statusem. Tento „stát“ je složen z „okresů“, neboli kiezů. Dalším specifikem Berlína je totiž „kiezkultur“ – takzvaná kultura sousedství, z nichž se skládají jednotlivé čtvrti. Berlíňané jsou vesměs mikropatrioti. Rádi se identifikují se svým sousedstvím víc než se čtvrtěmi, které jsou tak rozlehlé, že občas připomínají menší česká města. „Kreuzberg je rozmanitý, nemohu se s ním ztotožnit tolik, jak se ztotožním se svým Graefekiez,“ prozradil mi kamarád, rodilý Berlíňan Johannes.
1 / 22
Jana Krivenkaja má v Berlíně svůj druhý domov a ve městě se nejraději pohybuje pěšky. „Berlín, už i díky tomu, že je například ve srovnání s Prahou placatý, je pro chození jako dělaný. Projít si napříč Berlínem - z východu na západ, ze severu na jih, křížem krážem - znamená zažít desítky příběhů, nafotit stovky fotek a odnést si z toho tisíce vzpomínek,“ říká.
PROCHÁZKA PO PRENZLAUERBERGU
Do uší: Bausa – Was du Liebe nennst
Do ruky: skořicový šnek z Zeit für Brot a flat white z Five Elephant.
Prenzlauer Berg se za poslední dvacetiletí vyvinul jako „posh“ čtvrť východního Berlína. Jeho západní hranici tvoří Mauerpark, pověstný svými víkendovými blešáky, na východě Prenzlberg (neboli také zkráceně P-berg) ústí do všemi pařmeny vyhledávaného Friedrichshainu. Na jihu hraničí s Mitte, a právě tam odstartujeme tento výlet.
Velmi symbolicky například v ulici Alte Schönhauser Strasse, která už sama o sobě – ač jen 450 metrů dlouhá – může zaplnit odpolední program, obzvlášť když holdujete gastronomii. Nachází se zde jedna z poboček oblíbené berlínské kavárny Five Elephant, několik kroků dál najdete již legendární pekárnu Zeit für Brot, kde si obstaráte nejlepší skořicové šneky. Pokud jste spíše příznivci asijských chutí a vůní, tak v Alte Schönhauser Strasse můžete vybírat mezi vietnamskými, čínskými, korejskými, japonskými restauracemi a bistry.
Budeme pokračovat podél Schönhauser Allee směrem ke stejnojmenné stanici metra (už chápete ten symbolický začátek?). V polovině cesty (metro Senefelderplatz) zabočíme do postranní aleje a kráčíme k parčíku u vodárenské věže – mimochodem, nejstarší v Berlíně. Park am Wasserturm je pohodové místo k odpočinku, které láká hlavně místní z okolních ulic. Nacházíme se v Kollwitzkiez, sousedství bohatém na všemožné restaurace, netuctové kavárny a v létě i zmrzlinárny. Na rozdíl od vyhlášené Oderberger Strasse, která se nachází po levé straně Schönhauser Allee, je oblast kolem Kollwitzplatz o poznání méně rušná. Převládají zde rodiny s dětmi, a v neděli odpoledne tu to žije víc než v pátek večer.
Centrální ulice tohoto okrsku Kollwitzstrasse nás pak vyvede na Danziger Strasse. Je až k neuvěření, že jen pár kroků od zeleného a klidného Kollwitzkiezu se nachází tato velkoměstská magistrála. Restaurace a kavárny zde vystřídají sport bary, venku vysedávají chlapíci u vodních dýmek.
Dlouho se tu nezdržíme, zatočíme totiž do postranní ulice a vydáme se směrem k dalšímu oblíbenému náměstíčku, které je centrem Helmholtzkiezu. Není světové kuchyně, která by se nenašla v okolí tohoto frekventovaného okrsku obklopujícího Helmholtzplatz. Mým jednoznačným favoritem je Caravaggi – italské bistro s nabídkou naturálních vín, ktere před několika lety otevřela rodilá Římanka Rita.
Když budeme pokračovat Schliemannstrasse, najdeme zde miniaturní papírnictví Present & Paper, kde seženete japonská pera, balící papír originálních vzorů a ručně vyráběná přáníčka. Pak už nezbývá než zatočit do krásné Stargarder Strasse, která by se od příštího roku měla proměnit v ulici zcela vyhrazenou k cyklistickému provozu, což musím uznat, jí bude slušet. Vracíme se zpět směrem k Schönhauser Allee. Na křižovatce těchto dvou ulic se pokocháme charismatickým kinem Colosseum, poprvé otevřeném již v roce 1924, a tím svoji cestu ukončíme. Podívejte se doprava – stanice linky metra U2 Schönhauser Allee je jen pár metrů od vás.
52°52’53″N 13°40’66″E -> 52°32’57″N 13°24’49″E
Alte Schönhauser Strasse – Schönhauser Allee – Kollwitzkiez – Danziger Strasse – Helmholtzkiez – Stargarder Strasse – Schönhauser Allee U-Bahn
PROCHÁZKA Z POTSDAMER PLATZ DO SCHÖNEBERGU
Do uší: Oliver Koletzki – No Man No Cry
Do ruky: Berliner Weisse z pivovaru BRLO a nadýchaná focaccia z pekařství Sironi
Projít si podél jihozápadní části linky metra U2 je pro mě guilty pleasure. Před patnácti lety na Potsdamer Platz, které se dnes vyznačuje svým futuristickým stylem a živým provozem, stálo jen pár novostaveb, jinak zde nebylo nic k vidění. Celá dvě desetiletí po pádu zdi bylo toto náměstí a jeho okolí „územím nikoho“. Na rozdíl od pohraničního Mitte, které se v devadesátých letech zaplnilo kluby a bary všeho druhu, Potsdamer Platz bylo dlouho na okraji zájmu. Dnes je to jedna z nejlukrativnějších čtvrtí, a zároveň středobod dění Berlinale. Dvě obchodní centra, dvě pobočky oblíbené berlínské kavárny The Barn, čtyři kina – skoro to vypadá, že všeho je zde potřeba dvakrát víc než jinde.
Odsud se vydáme směrem na jih přes rozlehlý Park am Gleisdreieck pojmenovaný po křižovatce tří linek metra. Když se podíváte na oku lahodící zelenou plochu a moderní rezidenční zástavbu (ceny za metr čtvereční jsou zde nejvyšší v celém Berlíně), stěží uvěříte, že jen před osmi lety Gleisdreieck byl brownfieldem a skládkou. Dnes tu na jedné straně najdeme moderní craftový pivovar a taproom BRLO. Na straně druhé zabloudíme do tolik příznačných berlínských komunitních zahrad, uprostřed kterých nalezneme útulnou malou „soví“ kavárničku Cafe Eule.
Dále míjíme kurty na beach volejbal a jsme najednou ve čtvrti Schöneberg. Víc duhových vlajek nenajdete v žádné jiné části Berlína, a to se bavíme – pozor! – o nejliberálnějším městě Německa. Od stanice metra Bülowstrasse jdeme dál stejnojmennou ulicí a kocháme se murály a uměleckými kousky na fasádách. Vyvrcholení této podívané nalezneme v galerii Urban Nation (Bülowstrasse 7), jež je zcela zasvěcená pověstnému berlínskému street artu. Jedno z nejnavštěvovanějších muzeí v Berlíně vás interaktivním a zábavným způsobem vtáhne do historie pouličního umění a graffiti. Vchod je zdarma, ale fronty poznáníchtivých hostů vám to nedarují, i proto je lepší se sem vydat už dopoledne.
Od muzea stočíme do Zietenstrasse a ztratíme se na chvíli (i když vám samozřejmě nic nebrání tento příjemný výlet prodloužit) v uličkách Nollendorfkiezu. Vynoříme se pak u italského pekařství Sironi, kde si dáme naprosto autentickou nadýchanou focacciu – nejlepší ve městě. Odsud nás cesta povede přes Viktoria-Luise-Platz až ke stanici metra Wittenbergplatz (furt se bavíme o lince U2). Už exteriér stanice samotné za to stojí. Postavená podle plánů Paula Wittiga v roce 1902, tato stanice se měla architektonicky včlenit do stylu přilehlých domů. Rozhlédněte se kolem sebe – jste v srdci západního Berlína, a hned před vámi se tyčí legendární obchodní dům KaDeWe.
Jestli holdujete shoppingu, tak není nad čím uvažovat – tento šestipatrový kolos nemá konkurenci již mnoho desetiletí. Najdete zde nejluxusnější fashion značky, nejvybranější sběratelské kousky, pobočku dánského designového obchodu Hay a v posledním patře i ty nejvytříbenější pochoutky z celého světa. Zde svoji cestu ukončíme, protože… zkrátka protože tak to bývá, když vás vítr zavane do KaDeWe.
52°30’34″N 13°22’35″E -> 52°30’08″N 13°20’28″E
Potsdamer Platz – Gleisdreieck – Bülowstrasse – Nollendorfkiez – Viktoria-Luise Platz – Wittenbergplatz – KaDeWe
