Fine dining / Jídlem se dokážu dojmout, říká pořadatelka unikátních gurmánských akcí Piknikon

Gastronomie zkřížila Daně cestu již během vysoškolských studií. „Velkou radostí pro mě byla třeba stáž v michelinské restauraci La Degustation Bohême Bourgeoise, ze tří domluvených dní nakonec bylo celé léto. Škola Oldy Sahajdáka mě nesmírně obohatila,“ vypráví mi sympatická a energická mladá dáma při našem setkání v holešovické kavárně Liberál. „Pak jsem to samé zažila v michelinském Alcronu s Pavlem Býčkem, něco jsem se naučila koukáním pod ruce Paulu Dayovi nebo Přemku Forejtovi. Díky svým projektům jsem se pak setkávala se spoustou lidí, kteří tenkrát pražské gastronomii vládli.“ Jak ale připomíná, lásku ke gastronomii objevila již v rodině. „Nějakou gastro-emoční sadu mi ale určitě dodal můj děda, který mě naučil, že se dá jídlo skutečně milovat.“

Cílem jejího Piknikonu je alespoň na okamžik zpřístupnit místa, která jsou obvykle veřejnosti neznámá nebo nepřístupná. Postupně se projekt rozrostl na kreativní gastronomii pro firemní eventy nebo zahradní slavnosti, které tak oživuje o neobvyklý, často interaktivní catering.
Piknikon vznikl kombinací „touhy věci pozvedat a vytvářet neobvyklá spojení,“ jak mi říká. „Čistě za gastronoma se ale nepovažuji. Tvořím multidisciplinárně, zatím v oblastech gastronomie, módy, reklamy a zážitků. Mít nápady je super, mě ale hlavně naplňuje je v plném rozsahu sama realizovat.“

Nápad na Piknikon v sobě prý nosila zhruba rok. „Od momentu, kdy jsem řekla ‚let’s do this’, to k realizaci trvalo asi dva měsíce. To, že z toho vyrostlo něco většího a z akcí pro třicet jsou někdy i akce pro pět set lidí je přirozený vývoj.“

Nepřibrzdil jeho rozlet ale přece jenom Covid? „Jsem z těch, kteří vidí spíš to nové a dobré, co přinesl. Ale ano, překazil můj nejvysněnější piknik, který bylo těžké a zdlouhavé domluvit. Je to totiž dost náročná lokace. Ale zrovna se o to pokouším nanovo. Jednou se to povést musí.“
Jak se vůbec taková akce financuje? „Na pikniky si lidé kupují vstupenky. Na eventy pak mají firmy budget. Jsme otevření i partnerstvím. Každopádně se to celé povedlo rozběhnout bez investora.“

Na jaké akce sama vzpomíná nejraději? „Hrozně ráda vzpomínám na Piknikon Aquatic – piknik na Vltavě poblíž Karlova mostu s šéfkuchařem Martinem Makovičkou. Ten byl opravdu snový. Také mě moc potěšila spolupráce s pražskou Botanickou zahradou, kde nám dovolili prostřít večeři na místě, kam se obvykle nesmí ani vstoupit. Významná byla určitě naše práce v rámci loňského Designbloku, a to nejlepší teprve přijde,“ vypráví Dana.

A jaký moment by vypíchla nejvíc? „Asi největší úspěch sklidilo, kdy jsme na závěr večera hostům desert servírovali z hladiny řeky. Jako překvapení k molu připlavali dva muži, kteří měli na hlavách mísy s dezertem. Jindy jsme na závěr večera udili deserty v akváriu, také jsme česali ovocné šperky ze stromu nebo hosté mohli doslova sníst své nejtajnější přání. Při lesním Designbloku si hosté ze speciální konstrukce trhali desert plněný jedlovým krémem, který evokoval lišejník.“

Sama má prý nejraději středomořskou kuchyni. „Mám také ráda jídlo, které si sama uvařím, protože je to pak na jazyku logicky absolutní match. Mou životní záležitostí je ale oběd od mé babičky, a také miluju červen doma na vsi, kdy všechno zraje a člověk hoduje jen při samotné procházce po zahradě.“

Největší gastrozážitek zažila v Paříži. „Možná by lidé čekali nějakou nóbl věc, ale nejoblíbenější zážitek spojený s jídlem jsem zažila v maličkém podniku na Montmartru, kam jsme se s přáteli zaskočili schovat před deštěm. Seděli jsme venku pod markýzou, že si dáme něco malého dobrého a půjdeme dál. Vtip byl v tom, že ono nepřestalo pršet celý den a my tam tak seděli až do večera, objednávali šneky a lahve šampaňského na střídačku s kávou a crème brûlée, povídali si, smáli se a bylo nám krásně,“ vzpomíná Dana. A pokračuje:
„Pamatuju si také první večeři v michelinské restauraci, po tom, co jsem si odmakala léto v kuchyni a znala tak pokrmy z menu do posledního komponentu. Bylo parádní poznat celou tu krásu při kompletním zážitku z druhé strany. Jinak, já se jídlem dokážu dojmout. Stačí, když cinkne na silnou vlnu vzpomínek.“

A co nového se svým Piknikonem chystá? „Koncept už zaujal i několik firem, které si tuto jedinečnou gastronomii přáli zapojit do svých večírků. Vzniklo tak pár zajímavých spoluprací, které plánujeme intenzivně rozvíjet i v letošním roce. Jsme tu pro ty, kteří hledají něco neokoukaného. Na eventu chceme hosty jídlem bavit, ne jen dobře nakrmit. A samozřejmě, že je na seznamu i tradiční komorní Piknikon. Kdo ví, třeba už to tentokrát bude právě na tom vysněném místě.“