Jsem omnivor s tendencí flexitariána a inklinací k vegetariánství. Nerozumíte tomu? Jen se snažím zaškatulkovat své stravovací preference do aktuálních stravovacích kategorií, ve kterých se kdekdo začíná ztrácet. Mám pocit, že stravovací trendy zaměřené výhradně na definici surovin a produktů, které člověk smí a nesmí jíst, jsou již dávno pasé. Dnes na poli gastronomie hraje hlavní roli úplně něco jiného. Dopad.
Dopad v širokých souvislostech. Na zdraví člověka, na společnost, na zvířata a rostliny, čili na přírodu, zkrátka na celou planetu, s důrazem na ekologii a udržitelnost. Podle toho si každý ladí svůj individuální stravovací směr. Je to celoživotní vývoj na základě našich měnících se rolí. S jídlem se musí cítit dobře jak naše tělo, tak mysl. A právě ta často dopředu rozhodne o tom, zda nám jídlo bude chutnat či nikoli.
Na pohled krásné rajče, které dozrává v krabicích po cestě ze Španělska, z hal, kde se jej nedotkla lidská ruka, kde chybí hlína, slunce, den i noc, logicky nemůže chutnat tak jako vykutálené voňavé rajčátko od farmáře z vedlejší vesnice. Roli v tom hrají tři faktory – cena, dostupnost a příběh. A právě znalost „rodného listu“ suroviny jí automaticky zvyšuje hodnotu a dává důvod za ni zaplatit odpovídající cenu.
Otázka, která zní jako klišé: Také chcete žít na zdravé a šťastné planetě? Možná vás inspiruje následujících několik důvodů pro jiný přístup ke stravování, pro zařazení alternativ živočišných produktů, kterými omezíme jejich masivní spotřebu.