• Nezařazené
  • Recyklovaný luxus / Jak se v Česku kultivuje odpadní materiál
Další článek
1 / 15

Recyklovaný luxus / Jak se v Česku kultivuje odpadní materiál

Kam mizí vypité láhve, plastové barely od stáčeného prosecca, skla z praček, barevná víčka od PET lahví a vyřazené zkumavky? Část z tun odpadu, které jako společnost produkujeme, se může stát plnohodnotným zdrojem pro vznik kvalitního designu, který budete chtít vlastnit. Odpovídají klíčoví lidé, kteří v designu a cirkulární ekonomice spatřují budoucnost.

Advertisement

Recyklovaný design. Slovní spojení, které mělo ještě nedávno spíš příchuť happeningu nebo přetváření odpadu na něco, co dává aspoň trošku (a aspoň na chvíli) smysl. Nejednomu z nás se vybavila i pověstná vynalézavost stylu „vyrob si sám“. Tyto časy jsou dávno pryč. Recyklace přestává být jen upozorněním na to, že třídit má smysl. Je ukázkou skutečnosti, že bez jisté formy cirkulární ekonomiky a smysluplného koloběhu věcí se v budoucnu neobejdeme. 

A co víc – vznikají značky, které na recyklaci postavily svou filozofii a jsou důkazem, že takový design může vytvářet hodnotu mnohem větší, než měl původní produkt. Tehdy nastává „upcyklace“, rodí se plnohodnotný design odkazující k původu svého materiálu na druhý, možná až třetí pohled. Rafinovaně, profesionálně a s určitou dávkou humoru, který k designu také patří. Pojďme se podívat, jak (a z čeho) u nás recyklovaný design vzniká. 

Poctivé kousky z nevyužitého odpadu
Hlavní myšlenkou brněnské značky NAHAKU je opakovatelnost a možnost sériové výroby. Právě to je jedním z pilířů designu jako takového, ale podle zakladatele značky Josefa Rozehnala zároveň i způsobem, jak své práci dodat co největší environmentální dopad.

„Každý náš návrh nebo produkt vytváříme s ohledem na opakovatelnost jeho výroby. U některých produktů jsou zdroje materiálu téměř nevyčerpatelné, u jiných jsme limitováni, ale pořád se jedná o možnost výroby několika set kusů ročně,“ říká Josef Rozehnal.

Ve svém portfoliu tak mají například elegantní svítidlo s mléčnou baňkou s názvem PETing odkazujícím ke svému původu (slovní hříčka nezamýšlena). „Materiál získáváme přímo od importéra zahraničního vína Vinostrada a skrze jeho odběratele. Prosecco ale není jediným nápojem, který se do PET jednorázových sudů stáčí. Tento transportní materiál hojně využívají i pivovary,“ upřesňuje Rozehnal. O materiál na svítidla nebude nouze, protože obojího se u nás vypije hodně. A po párty s bublinkami čeká plastovou válcovitou nádobu nový život.

Josef Rozehnal upozorňuje na fakt, že některé materiály se vyhazují v obrovském množství a bez naděje na další recyklaci končí na skládkách. To je případ skel z praček, která jsou předmětem nejnovějšího projektu značky NAHAKU. Elegantní mísy a brzy i svítidla z bytelného opískovaného skla hrdě přiznávají svůj charakteristický tvar, který s rukách designérů dostává úplně nový význam. Stropní světla osvětlují prostory posilovny Boutique Gym v pražském Karlíně, která je součástí portfolia projektů, na nichž značka NAHAKU pracovala.

Stoly z víček s funkcionalistickým odkazem
„Optikou cirkulárního designu se odpad stává zdrojem. Opět nabývá na hodnotě, navrací se do oběhu, a kruh se tak uzavírá. Chceme ukázat, že se ze starého plastu dají vytvořit krásné a užitečné věci,“ říká Tereza Suntychová, zakladatelka mladé značky PLASTLO, která se inspirovala u holandského recyklačního hnutí Precious Plastic. Chce upozornit na to, že každé rozhodnutí se počítá. Třídit opravdu má smysl, nicméně nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikl.

Sortimentem značky jsou stolky odkazující svými tvary k funkcionalistickým kořenům českého designu. Nohy z ohýbaných kovových trubek vznikají ve firmě Kovonax (dříve Slezákovy závody), jejíž historie sahá až do roku 1908. Spojení zpracování odpadu a tradičního řemesla symbolizuje úzký vztah inovace s tradicí. Desky se vyrábějí z recyklovaných tvrdých typů plastů, jakými jsou třeba obaly od kosmetiky nebo často diskutovaná víčka od PET lahví. 

Bytelné sklenice z vypitých láhví
Sklo, nápad, recyklace, alchymie. Základní principy, které tvoří akronym názvu značky, a které stojí za přeměnou vypitých láhví v designové sklenice. Láhve značka odebírá z vináren a dalších „smluvních“ podniků, které jsou v současné situaci ale dočasně omezeným zdrojem. „Teď jsme závislí na našich fanoušcích, kteří nám láhve vozí k nám do dílny, nebo si je podle situace od nich přebíráme. Často nám je nosívají na trhy, když se zrovna mohou konat. Z kontejnerů na sklo jsme na začátku naší cesty také vybírali, snad se k tomu nebudeme muset vrátit a restaurace brzy otevřou,“ říká Dominik Hejtmánek, zakladatel značky SRNA.

Materiál tedy také naplňuje možnost opakovatelnosti: „Vyrábíme většinou z láhví, které máme v danou chvíli k dispozici. Nejčastěji to bývá z láhví od vína různých barevných variant. V tomto případě se jedná v jistém smyslu o sériovou výrobu ze stálých druhů,“ upřesňuje Dominik Hejtmánek.
Sklenice, karafy i vázy ale vznikají i z láhví od prosecca, tvrdého alkoholu, ale i ze zavařovaček nebo starožitných láhví a demižónů, které procházejí pukáním, řezáním, broušením, leštěním, zatavováním a pískováním až k finálnímu produktu.

„Mnoho našich produktů jsou originály a všechny mají za sebou svůj příběh,“ říká. Ten může být spojený i s příběhem osobním, protože SRNA vyrábí i na zakázku od sedmi kusů. „Zákazník si tedy může tento minimální počet nasbírat a nechat si u nás vyrobit skleničky nebo vázy, které pro něj mají osobní hodnotu. Také nabízíme možnosti velké zakázky pro firmy, které si u nás nechají z vlastních láhví vyrobit produkty. V takovém případě nabízíme i možnost pískování jejich vlastního loga,“ dodává Kasha Jandáčková z týmu značky SRNA.

Laboratorní svítidla Anny Marešové
Tvorbu Anny Marešové spojuje zodpovědný přístup, lokálnost výroby a také udržitelnost. Projekt Luxury Oddments do její filozofie dokonale zapadá. Nápad na vytvoření svítidel z vyřazeného laboratorního skla dostala, když s kolegy vyklízela sklepy jedné výzkumné instituce. Baňky, zkumavky a kapiláry, určené na vyhození, přetavila v originální designová svítidla a zároveň poukázala na princip upcyclingu – tedy že „odpad“ nemusí recyklací degradovat, ale lze ho naopak povýšit na luxusní doplněk.

Hlavní myšlenkou projektu je upozornit na to, že není nutné ve velkém chrlit spotřební zboží, ale vytvářet design z něčeho, co už existuje. Laboratorní odpad je dalším materiálem, který je k dispozici v dostatečném množství a jeho charakteristické tvary nabízejí možnost neotřelé umělecké realizace. Osvětlení Luxusy Oddments nevzniká sériově, nelze ho koupit v obchodě, ale je možné ho kdykoli nechat zhotovit na zakázku.