Další článek

Páteční pětka / Vinařka Lenka Vydra Šmídová ve víkendovém dotazníku

Stala se jedinou českou držitelkou olympijské medaile v jachtingu. Energii, kterou věnovala vodě a větru, teď věnuje slunci, půdě a vinné révě na svahu v pražské Troji. Společně s manželem vytvořila na svahu plném náletové zeleně hektarovou vinici a k tomu zrekonstruovala klasicistní letohrádek s poetickým jménem Jabloňka. Lenka Vydra Šmídová v našem pravidelném Q&A odpovídá, co jí přináší největší radosti či jakou činností si dokonale vyčistí hlavu.

Advertisement

Svah Černého kopce, na kterém se vinařství Jabloňka rozkládá, je orientován jižně nad řekou Vltavou a pyšní se nádherným výhledem na celou Prahu. Díky jeho břidlicovému podloží se subtropickým charakterem dostává réva výjimečně silný základ své chuti.

„Prvních tři sta hlav vinné révy jsme vysázeli spíš na okrasu. Byla to taková zkouška, nevěděla jsem, jestli se něco urodí. Tři roky, než hlavy zakořenily, jsem je zalévala i ručně a vstávala v pět ráno. Dnes je na vinici již sedm a půl tisíc hlav a jejich potřebu vody zajišťuje kapénková závlaha,“ vypráví Lenka. Na vinici najdete tři odrůdy bílého vína – rýnský ryzlink, rýnský ryzlink červený a zdejší specialitu tramín červený.

Velkou pýchou vinařství je také vybudování degustačního pavilonu Fibonacci ve spolupráci s portugalským architektem Marco Maiem, žijícím v Praze. Stavba zvítězila v architektonické soutěži Big See Architecture Grand Prix Award 2023 a byla nominována v soutěži Česká cenu za architekturu.

1.

Jaký nový produkt vám v poslední době udělal radost?

Vlastní produkt! Rozhodli jsme se ve vinařství přejít z korku na vinné láhve se šroubovacím uzávěrem, který mají zákazníci čím dál více v oblibě pro jednoduchost otvírání a poté i uskladnění otevřené láhve. V kontextu s tím vytváříme i nové vinné etikety, které budou moderní a zároveň ponesou odkaz a tradici místa, kde se víno pěstuje – na Černém kopci v pražské Troji. Málokdo ví, že se zde víno vysazovalo již za vlády Karla IV. Výběr grafiky, písma, tvaru, barvy a materiálu etikety je pro mě velmi zajímavá a tvůrčí práce. Ale kterou z těch krásných variant vybrat?

2.

Jaké nejzajímavější jídlo umíte uvařit?

Vařím často a ráda, ale spíše velmi jednoduché pokrmy. Před pár lety jsem byla pozvána na lekci vaření, kde jsem se naučila připravit pravé italské risoto. Je to sice trochu pracné na míchání, ale vždy mám úspěch s jakoukoliv jeho variací – s krevetami, se šafránem, s houbami, s chřestem nebo s cuketou. Navíc mám vždy po ruce vlastní víno – Ryzlink z Jabloňky, který se skvěle hodí do základní receptury.

3.

Co vám přináší klid v duši?

Pro uklidnění si chodím do přírody. Stačí mi i krátké zastavení a pohled do koruny stromů nebo na oblohu s poletujícími ptáky. Když jsem doma, vydávám se často na procházku vinicí do degustační spirály, která mě vždy vytrhne z každodenních povinností a navodí klidnou atmosféru. Ve Fibonacci, jak je náš degustační prostor pojmenován, je člověk oddělen kamennou zdí od velkoměsta a může se tedy soustředit jen na daný moment, vychutnat si skleničku výborného vína za kamennou zdí uprostřed vinice.

4.

Jakou činnost jste si nedávno osvojila a baví vás?

Jsou to dva roky, co jsem se rozhodla pravidelně otužovat ve venkovní vodě. Ať už je to řeka, jezero, bazén nebo káď, přinejhorším i sprcha. Každý den ráno po probuzení chodím (pro opravdové probuzení) do studené vody. Teplota vody se liší podle ročního období, ale i tato různorodost k otužování patří. Je to ten nejlepší návyk, který jsem si v poslední době osvojila. Dodává mi to sílu, zlepšila se mi pokožka, zvýšila imunita organismu a podle všeho i zlepšila nálada. Baví mě ten pocit euforie z ledové vody.

5.

Který nedávno zhlédnutý film či seriál doporučujete na tento víkend?

V poslední době mě zaujal britský seriál Ted Lasso. Hluboký lidský příběh zasazený do sportovního prostředí. Není to bohužel seriál na jeden víkend. Sledovala jsem jej několik měsíců, ale o to déle ve mě příběh zůstal. Na tento víkend bych vřele doporučila český film Vlny, velmi zajímavě a poctivě natočený. Režisér Jiří Mádl je opravdu borec! Jedná se o velmi silný příběh o (ne)svobodě slova během roku 1968, v současné době tolik aktuální. Všem, kteří komunismus nezažili na vlastní kůži, doporučuji film shlédnout. Měla jsem tu čest jít na premiéru. Tak intenzivní a upřímné ovace jsem dlouho nezažila. Já sama jsem ze sálu odcházela se slzami v očích a myslela na rodiče, kteří měli díky popisovaným událostem do jisté míry zpackaný život.

Lenku můžete sledovat zde