Další článek
1 / 23

Na návštěvě / Chytrá řešení na vrcholu Vinohrad

Recept, jak inteligentně a citlivě přestavět starou půdu, nabízí tato vestavba o rozměrech 170 metrů čtverečních nacházející se v klasickém vinohradském činžáku z počátku minulého století. S čím se architekti museli popasovat a jaká chytrá řešení na půdě vymysleli?

Advertisement

Majitelé původní prostor přetvořený na byt koupili už několik let před počátkem rekonstrukce a zásadní přestavbu původně v plánech neměli. V mezičase ale začaly děti chodit do základní školy, a tak zapřemýšleli nad novým vnitřním uspořádáním. Oslovili architekty z Atelier Horyna, s nimiž již udělali dobrou zkušenost při rekonstrukci chalupy.
Protože původní prostory už předtím prošly ne úplně citlivou přestavbou a nezachovalo se mnoho původních, zejména dřevěných konstrukcí, majitelé zvolili moderní architekturu a moderní materiály bez výrazných barev.
„Během devadesátých let proběhla v podkroví výstavba dvou oddělených bytových jednotek. Jejich standard a kvalita provedení byla bohužel bídná,“ vysvětluje architekt Radek Horyna. „Nakonec došlo k odhalení až na samotný krov střechy, který se musel staticky posílit a provést kompletně novou střechu včetně zateplení a nové krytiny.“

Centrální chodba je obložena obkladovými deskami MDF v barvě světle a tmavě šedé, vstupní dveře jsou repliky původních historických dveří.

Byt se skládá z hlavního obytného prostoru s kuchyní, ze které se dá jít přímo do ložnice se samostatnou koupelnou a venkovní terasou, plus dvou dětských pokojů se společnou koupelnou, a technickou místností.
Většinu místností má na jedné úrovni, výjimku tvoří galerie nad dětským pokojem, která slouží jako herna.
Protože dům patří k nejvyšším v okolí, majitelé si nyní nejvíce užívají pohledy na všechny světové strany. K bytu patří také terasa. Ta je zařízlá do půdorysu podlaží, není zastřešená a je celá orientována do vnitrobloku s propojením do ložnice.

Byt se skládá z hlavního obytného prostoru s kuchyní, ze které se dá jít přímo do ložnice se samostatnou koupelnou a venkovní terasou, plus dvou dětských pokojů se společnou koupelnou, a technickou místností.
Většinu místností má na jedné úrovni, výjimku tvoří galerie nad dětským pokojem, která slouží jako herna.
Protože dům patří k nejvyšším v okolí, majitelé si nyní nejvíce užívají pohledy na všechny světové strany. K bytu patří také terasa. Ta je zařízlá do půdorysu podlaží, není zastřešená a je celá orientována do vnitrobloku s propojením do ložnice.

Ložnice má hlavní stěnu navrženu jako nábytek v kombinaci dub a MDF desek v tmavěmodré barvě.

Právě propojení venkovní terasy s obytným prostorem přes ložnici se ukázalo jako největší oříšek celé realizace. „Chtěli jsme, aby se atmosféra a kvality jednotlivých prostorů navzájem nepotlačovaly. Světlo z terasy se přes otevřené dveře dostane do velkého obytného protoru. Zároveň se na terasu dá pohodlně dojít z kuchyně i s šálkem kávy nebo čaje, aniž by to bylo nějak moc daleko,“ říká architekt. A vysvětluje: „Trik spočíval v návrhu vstupních dveří do chodby na terasu. Nechtěli jsme, aby dveře vypadaly jako standardní dveře, které vedou do dalšího pokoje a taky jsme nechtěli, aby si vizuálně konkurovaly s hlavními vstupními dveřmi do obývacího pokoje.“ Proto jsou navrženy jako bezfalcové v barvě stěny, které opticky vypadají, že jsou vysoké až k samotnému hřebenu střechy. Tím se dosáhlo takového vzhledu a výrazu, že není úplně jasné, kam takové dveře mohou vést… a co je za nimi.

„Ložnice rodičů je vlastně taková tajná místnost ve zdi za kuchyní,“ dodává architekt.
O barvách se dlouze diskutovalo. Co se týká jejich sladění, vycházelo se ze základního předpokladu, že na zemi bude dubová podlaha. Veškeré odstíny nábytku a stěn se důsledně vzorkovaly s dodavatelem, aby výsledek vypadal, co nejlépe.

Kuchyň je navržena z MDF desek v bílé lomené s pracovní deskou v odstínu tmavě šedého betonu z Corianu.

Předností podkrovních prostorů je většinou možnost dobré práce s přirozeným světlem a různou výškou. „Máme pocit, že se to dobře podařilo vymyslet v centrální chodbě bytu, která byla původně navržena bez oken, s rovným podhledem. Po odkrytí krovu se nám zdálo mnohem lepší do chodby pustit denní světlo, a tak jsme přišli s nápadem čtyř střešních světlíků se zkosenými stěnami.“ Ty svým tvarem pomáhají dopadnout světlu do celé plochy chodby. „Chodba má díky tomu velmi příjemnou atmosféru nejen přes den, ale i v noci, kdy se díky šikmým plochám stropu umělé osvětlení reflektorů odráží směrem dolů a vytváří dobré nepřímé ambientní osvětlení,“ uzavírá architekt.
Realizace: Atelier Horyna

Koupelny jsou obloženy velkoformátovou keramickou dlažbou a obkladem v barvě světle šedivé.