Dům z řadové zástavby v Praze prošel velmi inspirativní proměnou. „V sedmdesátých letech minulého století se v různých pražských čtvrtích stavěly řadové a bytové domy. Stejně jako v jiných částech Československa se tato bytová výstavba řešila formou svépomoci a pro lokality přinášela zajímavé modifikace,“ říká Jan Tesař. „V našem případě měl dům suterén, ze kterého byl díky terénnímu zlomu vstup na zahradu, kdežto vstup z ulice byl o podlaží výše. Po technické stránce byl dům navržen z plných cihel na rozpony panelových stropů. Museli jsme se tedy vyrovnávat s velmi úzkou dispozicí.“
1 / 10
Na návštěvě / V řadovce, která se důsledně vymyká z řady
Architektonické studio Stempel & Tesař je u nás pojmem, autorský atelier dvou pedagogů z Fakulty architektury ČVUT patří mezi zdejší autority v projektování rodinných domů. Ján Stempel a Jan Tesař ze svých novějších realizací pro Selected vybrali přestavbu řadového rodinného domu v Praze, jenž z pomyslné divize povýšili do stylové Premier League.
Jasně vymezené hranice společně se zadáním investora určily směr přestavby. Bylo taky třeba navázat na původní podobu řadovek, kde se uplatňoval estetický prvek lícových cihel.
„Pro navýšení obytné plochy jsme využili k bydlení i suterén napojený na zahradu. Velmi nízké světlé výšky podlaží nás motivovaly provzdušnit dispozici otevřením jídelny přes dvě patra,“ vysvětluje Tesař.
Z jihu obytné místnosti prosvětlují velkoformátová prosklení, která tvoří de facto celou fasádu. Tepelnou pohodu zajišťují venkovní žaluzie, které jsou automaticky řízené. Z ulice – ze severu – se opakuje princip z jižní fasády. Velké prosklené plochy zde však z větší části nahrazují plné plechové plochy, za nimiž je garáž a koupelna. Černo-skleněný plášť zvýrazňuje lem z červených lícových cihel. Je to prvek, jenž stmeluje původní výraz domu s moderní přestavbou.
Museli architekti řešit během realizace nějakou nepříjemnost?
„Během rekonstrukce se zjistilo, že původní panelové stropy jsou uloženy pouze tři centimetry. V podstatě ležely třicet let skoro na omítce a byl zázrak, že se nestalo žádné neštětí,“ říká Tesař. „Museli jsme dělat nové stropy. To vyvolalo sekundární problém – zajistit při odbourání nevyhovujících stropů sousedy tak, aby nespadly, protože jejich stěny stropy staticky podporovaly.“ Jinak si architekt pochvaluje jak spolupráci s klientem, tak i technickým dozorem investora a stavbyvedoucím. „To byl řetězec, který držel pohromadě při všech potížích,“ dodává Tesař, který řadovky považuje za jednu z neúspornějších forem rodinného domu.
A na co je nejvíc hrdý? „Na možnost dotáhnout dům do posledního detailu! Idea návrhu se podržela od prvních vizualizací až do konce,“ uzavírá Jan Tesař.