Narodil na Slovensku, malbu však vystudoval na Fakultě umění v Ostravě v ateliéru Daniela Balabána. Absolvoval ji v roce 2011 a od té doby žije v Praze. Jeho tvorba rozvíjí více myšlenkových rovin a dotýká se pestré malířské polarity, od portrétů po sémiotickou abstrakci. Posledních skoro deset let rozvíjí autorskou techniku malby za pomoci zavařovacích sklenic na horizontálně položeném plátně. Důležitým tématem jsou informační technologie, které ovlivňují podobu vizuálního umění.
1 / 14
Patří k vlně nejmladších malířů, která se na domácí vizuální scéně postupně prosazuje od nultých let nového tisíciletí. Patrik Kriššák rozvíjí experimentální malířskou techniku nanášení barev z nádob přímo na plátno v horizontální poloze. Je zastáncem tzv. neštětcové malby. V našem pravidelném Q&A odpovídá, co mu přináší největší radosti či jakou činností si dokonale vyčistí hlavu.
1.
Jaký nový produkt vám v poslední době udělal radost?
Snad nejposlednější věc, kterou jsem si pořídil jsou produkty značky Apple. Nebyla to ani tak radost, jako spíše úžas. Nejvíc mě zaujaly AirPods Pro s aktivním potlačením hluku prostředí. Až díky nim jsem si uvědomil, jak moc je svět hlučný, když dostávám neustále upozornění na příliš hlučné situace. Třeba i jízda tramvají, kde hluk atakuje devadesát decibelů mám pocit, že si tímto produktem si chráním sluch, a to se vyplatí. Za mě top a peace.
2.
Jaké nejzajímavější jídlo umíte uvařit?
Omlouvám se, pokud jste čekali nějaké harakiri superpřekombinované jídlo. Já rád peču jablečný štrůdl. Úplná klasika v listovém těstě. Nastrouhaná jablíčka, spoustu skořice, oříšků a rozinek, třtinový cukr. Během pečení vícekrát potírám vajíčkem. Půl hodiny na dvě stě stupňů tomu dělá dobře. Obecně myslím, že pečení je podceňovaný způsob přípravy jídel. Mám to raději, než kroutit vařečkami u sporáku. (směje se) Trouba má styl! Takže, když vám někdo řekne, že jste trouba, tak to nemusí být zákonitě špatně.
3.
Co vám přináší klid v duši?
Kromě malování, které mi přináší vzrušení a satisfakci, tak takové ty meditační činnosti mám nejvíc spojené s otužováním. Naskočil jsem na tuhle vlnu v období covidu. Do vody mě tenkrát zatáhla Ester Geislerová. To bylo moje poprvé. Kromě toho, že mi byla zima a málem jsem umřel, tak v jistou chvíli jsem se cítil jako v létě. Myslím, že tento neuvěřitelný pocit mě u otužování neopustil. Dokonce čím víc zima, tím mě to těší víc. Otužuji se pravidelně třikrát týdně a zásobuje mě to pocity radosti, zdraví, dobře se mi dýchá. Když jsem ve vodě, tak neexistuje nic kolem, soustředím se na dýchání. Takový ten základ, co nás drží při životě, úžasné! Možná to je forma meditace, úplně to neumím popsat. Klid v duši, čistá mysl. Naprosto doporučuji.
4.
Jakou činnost jste si nedávno osvojil a baví vás?
Myslím, že by to klidně mohlo být cestování. I takové to víkendové. To jsem před tím moc nedělal. Letos jsem už byl v Berlíně, Londýně, Saském Švýcarsku a Drážďanech, kde mám taky ateliér. Chystám se do Paříže, Barcelony, ale i do Humpolce na otvíračku nové výstavy v galerii Osmička.
5.
Který nedávno shlédnutý film či seriál doporučujete na tento víkend?
Naposled to byl film japonského režiséra Kindžiho Fukasaku Battle Royale. Pokud se chcete zamyslet nad tím, jak nás hraniční situace dokážou změnit, tak hurá do toho. Dále jsem viděl multižánrovou inscenaci Commander v produkci souboru Farma v jeskyni sídlící v Centru současného umění DOX. Inscenace se zaměřuje na zkoumání online radikalizace společnosti. Multižánrové představení zahrnuje fyzické divadlo, video, film a živou hudbu. Směs emocí a závažné téma vás přinutí diskutovat po zbytek večera.
