John Stephen je britský parfumér, který se své profesi věnuje bezmála půlstoletí. Ať už pod svou značkou Cotswold Perfumery, anebo pro jiné významné brandy niche parfémů jako Electimuss, Boadicea The Victorious nebo Czech & Speake vytvořil desítky vůní. K jeho zákaznikům patří členové britské královské rodiny, ale i popkulturní „instituce“ jako Yoko Ono či Donatella Versace. Právě u Stephena své parfumérské znalosti vypilovala Kateřina Nováková, parfumérka, která působí mimo jiné pod značkou přírodní kosmetiky Poetiko.
1 / 16
„Slow beauty odráží prastaré alchymické principy ‘jak nahoře, tak dole, jak uvnitř, tak venku’, tedy vědomí celistvosti a propojenosti našeho nitra, zevnějšku a okolí. Proto dbá stejnou měrou na používání kvalitních produktů, jako na dostatečný pitný a spánkový režim, pohyb a duševní hygienu,“ říká parfumérka Kateřina Nováková. Jak se stalo, že se oboru vyučila u tvůrce parfémů pro britskou královskou rodinu a co vše její zkušenost obnášela?
„John mě ale neustále povzbuzoval, abych šla svou cestou, experimentovala a investovala raději do surovin, než do zprostředkované zkušenosti druhých. Jedině tak se rodí trendsetter a já podle něj rozený trendsetter jsem... “ / foto: archiv
„Celý kurz vedl John osobně. V malém městečku nad Oxfordem probíhal během června, takže už při samotné cestě z penzionu na kurz jsem se neustále zastavovala u rozkvetlých růží nejrůznějších barev a vůní,“ vzpomíná Kateřina. „Ke komplexu, kde se kurz konal, patří nejenom učebna, laboratoř, sklad a obchod, ale také pokoje pro hosty a nádherná voňavá zahrada. Když jsme se na začátku učili kategorizovat a popisovat vůně slovy (zásadní dovednost parfuméra), nosil nám John ze zahrady nejrůznější byliny, listy a květy, abychom vnímali jejich komplexní aroma,“ pokračuje.
„Později, když nám představoval jednotlivé molekuly obsažené v přírodních materiálech, jsme pak byli schopni s jistotou rozpoznat cis-3-hexenol v rozemnutých listech růže, 1,8-cineol v rozmarýnu, methyl salicylát v lístcích libavky, citronellol a geraniol v květech růže a další.“
“Po testování nových senzorických vjemů následovala teorie o mechanismu čichání, zajímavosti ohledně kulturních a fyziologických rozdílů ve vnímání vůní a jaký to má potom vliv na cílení budoucího produktu...”
Zkušený parfumér Stephen jde při výuce do hloubky, od vjemů a emocí až po následný marketing. Po testování nových senzorických vjemů následovala teorie o mechanismu čichání, zajímavosti ohledně kulturních a fyziologických rozdílů ve vnímání vůní a jaký to má potom vliv na cílení budoucího produktu. „Jak má vypadat brief pro vývoj nové vůně, jak vytvořit rozpočet, otázka duševního vlastnictví, vývoj nových molekul v rámci pěti hlavních parfémářských koncernů, získávání surovin, výtěžnost přírodních materiálů a podobně. Johnovo původní studijní zaměření byla fyzikální chemie a toxikologie, takže to bylo na výkladu hodně znát a byla jsem asi jediná, kdo byl vzhledem ke svému vzdělání komfortní s touto náloží vědeckých informací,“ říká Kateřina.
Dále se věnovali zásadám skladby parfémů, jednotlivým kategoriím tónů, klíčovým molekulám v současném parfémářství a pak se pustili do míchání.
„John nám byl dispozici, ale výsledek musel být přesně zaznamenán a museli jsme k němu jednak spočítat alergeny, které by byly uvedeny na hypotetické etiketě, ale také prověřit, zda by tento produkt vůbec prošel na trh skrz limity stanovené organizací IFRA.“
Právě tento okamžik prý značnou část účastníků kurzu trochu odradil. „A nám ostatním bylo naprosto jasné, že pokud se budeme chtít věnovat disciplíně naplno, opojná kreativní část a objevování vůní bude jen špičkou ledovce.“
Kateřinu k cestě parfumérky inspirovalo prý setkání s šéfkuchařkou Kamu. „Nadchla mě její nezávislost a suverénní vystupování. Byly jsme zhruba stejně staré, bez závazků, a zatímco já se trápila na nevděčné pozici ve středním managementu a pracovala na snu někoho jiného, ona si energicky a nekompromisně šla za svou vášní, cestovala a příliš nehleděla na jistoty. Ta holka měla prostě takový říz, že jsme spolu dokončily sezonní menu a já podala výpověď.“
“Po úkolu s počítáním alergenů nám bylo jasné, že pokud se budeme chtít věnovat disciplíně naplno, opojná kreativní část a objevování vůní je jen špičkou ledovce...”
Dalším impulsem pro ni bylo absolvování kurzu burlesky. „I když to může znít trochu zvláštně, burleska oslavuje a rozvíjí naši individualitu a dodává odvahu ji projevit navenek. To, že můžete být kýmkoli chcete, vás paradoxně přivede k vlastní autenticitě a sebepoznání jako žádná jiná seberozvojová metoda,“ objasňuje svůj netradiční kariérní skok.
Místo divadelních prken se však záhy vypravila do půvabné Cotswold Perfumery. „Romantické prostředí anglického venkova, studenti ze všech koutů světa, objevování známých i neznámých vůní a jako koruna toho všeho náš elegantní, laskavý a moudrý mistr, který měl odpověď na každý z mých sebeabsurdnějších dotazů. V tu chvíli jsem s jistotou věděla jsem, že už nikdy nechci ztrácet čas ničím jiným.“ Přesto stále čelila oprávněným pochybnostem o své kompetentnosti. „Koneckonců, parfémářství je elitní obor, který vyžaduje dlouhé studium a důkladnou praxi. John mě ale neustále povzbuzoval, abych si věřila, abych zanechala těchto svých přesvědčení a představ o tradičním parfumérském vzdělání, abych šla svou cestou, experimentovala a investovala raději do surovin, než do zprostředkované zkušenosti druhých. Jedině tak se rodí trendsetter a já podle něj rozený trendsetter jsem.“
Na kurzu se sešlo asi patnáct studentů z různých kulturních i profesních okruhů. „Byl tam éterický kanadský majitel obchůdku s niche vůněmi, bodrý nigerijský chlapík zakládající vlastní značku, úctyhodná černošská královna z amerického Jihu, pár rozverných i usedlých anglických dam středních let, ostrá dívka odněkud z Balkánu, jemná a trochu plachá Korejka,“ vypočítává. „Možná to zní jako výčet stereotypů a ani si nevzpomenu na všechny, každopádně bylo to velmi působivé a přínosné. Diskutovat společně nad ingrediencemi i vzniklými kompozicemi, dozvídat se o rozdílných kulturních konotacích jednotlivých vůní, nahlédnout relativitu pojmů ‘svěží’, ‘sexy’, nebo vysvětlovat, co že to vlastně je ten Božkov a Fernet – to všechno lze i online, ale takto při osobním setkání se z toho stal opravdu nezapomenutelný, zábavný a takřka euforický zážitek.“
Největším objevem pro Kateřinu byly tzv. zelené molekuly – ligustral, stemone, neofolione, helional a cis-3-hexenol. „Do té doby jsem pracovala pouze s přírodními esenciálními oleji a arabskými vůněmi na olejové bázi. Neměla jsem ponětí o existenci přírodních izolátů, takže jsem neměla prostředky, jak vytvořit realistickou vůni posekané trávy, břečťanu, fíku, ale třeba ani jak dodat věrohodnost spoustě dalších bylinných a květinových vůní. Zelené vůně jsou pro mě láska a vzpruha,“ říká Kateřina, která vedle svých dalších tvůrčích aktivit poslední tři roky působí jako parfumérka české značky Poetiko. Ta se zabývá tzv. konceptem slow beauty.
“Do té doby jsem pracovala pouze s přírodními esenciálními oleji a arabskými vůněmi na olejové bázi. Neměla jsem ponětí o existenci přírodních izolátů, takže jsem neměla prostředky, jak vytvořit realistickou vůni posekané trávy, břečťanu, fíku...”
„Je to pojetí krásy a beauty byznysu pro jednadvacáté století. Oprošťuje se od agresivní, neudržitelné a mnohdy více či méně skrytě misogynní rétoriky dvacátého století, jako jsou nerealistické ideály krásy, přehnaná kritika hraničící s hanobením žen, posilování strachu ze stáří, démonizace lidské přirozenosti, ale třeba zběsilý konzum nebo fanaticky ‘zelený’ přístup. Zahrnuje principy women empowermentu, fair trade, lokálnosti, udržitelnosti a wellness. Nejde jen o to krásně vypadat. Jde hlavně o to cítit se krásně, a tím pádem i krásně vypadat,“ uzavírá Kateřina Nováková.