Domovní prohlídka / Architektka Lenka Míková přetvořila staropražský byt podle pravidel funkcionalismu

„Zadání bylo spíš obecně čistý současný interiér, zároveň příjemný na žití a neokázalý. A materiály, které hezky stárnou,“ vysvětluje architektka. Byt leží na Starém Městě a rozkládá se na celém podlaží rekonstruovaného činžovního domu z konce dvacátých let minulého století. Majitelé rovněž na začátku zmínili chuť na barevné akcenty. „To jsme pak rozvedli trochu víc v koupelnách.“ Jen hlavní koupelna podle přání zůstala v jemných neutrálních tónech.

Celou realizaci poznamenala pandemie a fakt, že majitelé zůstali v zahraničí a kvůli restrikcím přijeli v podstatě až do hotového. Dokončování i část vzorkování se řešila na dálku. „Komunikace nám ale fungovala skvěle, většinu návrhů nám s úsměvem obratem schvalovali a celkově jsme měli jejich velkou důvěru. Nebylo třeba dělat žádné zásadnější kompromisy,“ dodává architektka, v jejímž ateliéru působí sedm dalších lidí a jež se nebrání ani spolupráci s externisty jako designéry či ilustrátory. Na tomto projektu úzce spolupracovala s kolegou Martinem Surovcem

„Akce i díky schopným dodavatelům probíhala hladce, nicméně jistá překvapení nemohla chybět ani zde, jako například vytopený strop (naštěstí jen v šatně) od sousedky, anebo protékající klimatizační jednotka zase v jiné šatně, všecko se ale nějak vyřešilo,“ upozorňuje na menší komplikace, které se nevyhnou zřejmě žádné stavbě.

Nalézají se v interiéru nějaké speciality, jež by Lenka Míková ráda zmínila? „Hodně jsme si vyhráli s vestavnými nábytky, které jsou provázané i s kamennými prvky a zároveň často zakrývají různé technologie.“ Jak příklad uvádí kryty na topení a klima jednotky propojené s hlubokými mramorovými parapety. Za pozornost stojí i stěna v obývacím prostoru, v níž je zakomponován plynový krb včetně všech větracích otvorů, výdechy vzduchotechniky, nika s televizí za skládacími dvířky a vedle ní skrytý bar vyložený zrcadlící mosazí. „Zvenku to ale celé vypadá poměrně jednoduše, což byl záměr,“ usmívá se architektka.

Další specialitkou je kuchyňská podlaha. „Chtěli jsme, aby francouzská skladba parket pokračovala i do kuchyňského koutu. Navrhli jsme proto kámen nařezat přesně podle parket. Málem to zhatil dodavatel podlahy, který na poslední chvíli upřesnil, že úhel parket je jiný, než původně uváděl. Ale naštěstí to paní stavbyvedoucí stihla rychle podchytit u kameníků a zamýšlený efekt i díky preciznosti realizace vyšel krásně i v návaznosti na skleněné posuvné dveře a mosaznou přechodovou lištu.“

Konceptem návrhu bylo barevně odlišit jednotlivé zóny bytu a nabídnout momenty překvapení prostřednictvím odlišného vnitřku a vnějšku. Výzvou pak prý bylo udržet toto do všech detailů při provádění – sladit dveře, nátěr i podlahový sokl a vestavný nábytek do jednoho odstínu.
„Navrhovali jsme na míru i všechna umyvadla z kamene, kde byla precizní návaznost i s truhlařinou a podsvícenými podhledy a vše ve finále sedlo. Máme také radost ze spolupráce s kamarády designéry ze studia Dechem, které jsme přizvali k návrhu souboru svítidel na míru pro hlavní obytný prostor.“

A jaká je vize ateliéru Lenky Míkové do budoucna? „Soustředit se na kvalitu spíš než kvantitu,“ usmívá se architektka. „Věnovat se vybraným specifickým zakázkám, kde můžeme naše schopnosti a zkušenosti dobře uplatnit, zejména u rekonstrukcí, nicméně postupně se naše škála projektů posouvá od interiérů ke komplexnímu architektonickému řešení a i k novostavbám. Chceme se taky dál věnovat vedle zakázek pro soukromé klienty i těm veřejnějším, jako například pokračující spolupráce s Českou filharmonií v úpravách zázemí v Rudolfinu.“

Více o ateliéru Lenky Míkové zde