Páteční pětka / Barbara Skuherská z mind-body studia Namastery ve víkendovém dotazníku

1. Jaký nový produkt vám v poslední době udělal radost?

Bude to možná znít divně, ale jsou to knihy. Dělám si jimi radost minimálně jednou do měsíce. Vybírám si především vzdělávací literaturu z oblasti zdraví, psychologie a neurovědy. Mám pocit že ke mně různé tituly „chodí samy” podle toho, jaké si ve svém životě stanovuju dílčí cíle. Naposledy jsem si například koupila knihu Essentialism od Grega McKeowna, díky které jsem si uvědomila, že nemůžu dělat všechno (i když bych chtěla) a je potřeba se soustředit na pár konkrétních věcí a tím směrem koncentrovat energii. Vždy mě fascinuje, jak mi knihy, které stojí pár korun, mnohdy nabízejí informace, jejichž hodnota je potom v mém životě, když je aplikuju, nevyčíslitelná.

2. Jaké nejzajímavější jídlo umíte uvařit?

Nebude to asi pro nikoho nic dechberoucího, ale troufla bych si říct, že dělám opravdu výborné těstoviny. Nemám žádný konkrétní recept, vždy improvizuju podle toho, co mám doma. Zakládám si však na dobrých semolinových nebo čerstvých těstovinách, voňavých bylinkách a kvalitních ingrediencích. Když mám čas, ráda si dám práci s poctivým thajským kari, kde experimentuji s různými druhy chutí.

3. Co vám přináší klid v duši?

Určitě jóga, meditace a práce na sobě Metodou RUŠ. Klid v duši považuji za přirozený stav mysli, ve kterém se snažím co nejvíce setrvávat. Někdy se z něj na kratší či delší dobu vychýlím vlivem různých situací, událostí… Snažím se však vždy co nejrychleji vrátit zpátky – ‘do klidu’. Než jsem poznala jógu a osvojila si výše zmíněné nástroje, zažívala jsem velice často stres a úzkosti. Čím více však pracuji na tom, abych svůj klid znovu nalézala, tím rychlejší a snazší je cesta zpátky, tedy stabilněji jsme v onom klidu ‘ukotvena’. Onehdy jsem viděla takovou pěknou formulaci: „Jóga nedělá náš život lepším, dělá nás lepšími v životě“. To bych řekla, že to celé pěkně vystihuje.

4. Jakou činnost jste si nedávno osvojila a baví vás?

Než jsem před rokem a pár měsíci podruhé otěhotněla, byla jsem hodně ponořena do tréninku stojky na rukou. Kvůli těhotenství jsem teď sice měla chvíli pauzu, ale pomaličku se k tomu opět vracím. Stojka je sice jen jedna z pokročilejších pozic v józe, mám však pocit, že cesta k ní by se dala brát jako samostatná pohybová (a meditační) disciplína. Dlouho jsem se tréninku této pozice vyhýbala a říkala si, že je to teď takový trend, a že to vlastně vůbec nepotřebuju umět. Byl to ale spíš schovaný strach, že to nedokážu. Nakonec jsem ráda, že jsem se do toho pustila. Co mě na handstandové praxi nejvíc baví je to, že stejně jako je to fyzická činnost, je to také mentální práce. Ve stojce se ukáže všechno, co nemáte srovnané – jak ve svém těle, tak v hlavě. Práce na stojce je proces dosahování celkové rovnováhy na obou úrovních – dá se tedy říci, že cesta je stejně pěkná jako cíl

5. Který nedávno zhlédnutý film doporučujete na tento víkend?

Musím se přiznat, že je to docela dlouho, co jsem naposledy viděla dobrý film. Jestli bych však měla za sebe jeden doporučit, tak je to Interstellar od Christophera Nolana. Je tam krásná dějová linka vystihující hloubku vztahu mezi otcem a dcerou a nádherný konec, který člověka zanechá rozjímajíc nad relativitou našeho vnímání ‘časoprostoru’.