Jako kurátorka a art dealerka obvykle pracuji s uměním vážným, nebo tvářícím se jako vážné. A přesto, že (nebo spíš právě proto, že?) Krištof Kintera si z umění dělá vlastně trochu srandu, mám ho za to ráda. A tak se jej hned na začátku musím zeptat, jak je pro něj důležitý humor a nadhled.
„Nadhled nám pomáhá přežít. Uchovat si ho je jedna z nejtěžších věcí a vybudovat jej součást umění života,“ vysvětluje. „Smysl pro humor ale bývá Čechům obvykle přivlastňován, mluví se o nadsázce a ironii, která je typická pro českou mentalitu. Svoji tvorbu myslím vždy vážně, ale třeba v ‘Kresbách’ (dlouhodobá série pro Krištofa typických prací na dřevěné desce s vtipným výjevem a komentářem, pozn. autorky) se snažím oprostit od fatálních problémů, které nás bez výjimky všechny zaneprazdňují a obklopují.“
Místo toho se snaží docílit zkratky, která vede k zamyšlení nad podstatnými věcmi. „Nadhled je pro moji práci určitě zásadní, stejně jako vnitřní zkušenost s daným tématem,“ říká sochař a konceptualista, jenž má za sebou samostatné výstavy v prestižních zahraničních institucích, jakými jsou např. Museum Tinguely v Basileji či rotterdamská Kunstal.