Byla to přelomová doba. První republika začala dávat nový směr bydlení a tehdejší základy platí vlastně s určitými obměnami dodnes. Architektura stejně jako design obecně se rozloučily se zdobnými styly a začal se uplatňovat důraz na tvarovou jednoduchost a účelnost. To platilo jak na celkový výraz stavby, tak i pro jejich interiéry. Vítězil až na výjimky funkcionalismus, a to se odrazilo i ve vnitřním uspořádání obytných prostorů.
Na úkor solitérního nábytku se prosadily vestavěné skříně a nábytkové předěly mezi jednotlivými místnostmi. Snížily se stropy. Místo masivního dřeva se dostaly ke slovu kov a dýha, místo řemeslné výroby pak výroba průmyslová. Změnila se vnitřní dispozice místností. Obytné prostory se už neumisťovaly především na jižní stranu a na severní pak prostory obslužné. To umožnilo moderní vytápění i osvětlení.
Ke změnám došlo i u bytů pro střední třídu. Dostaly novou, praktičtější dispozici, kterou jsme vlastně zachovávali až donedávna, kdy je středobodem obývací pokoj, pak ložnice a menší kuchyň či koupelna s toaletou. Nedílnou součástí ovšem byla i velkorysá předsíň, v níž se proměnila někdejší přijímací hala, či pokojík pro služebnou, která měla na starosti nákupy, vaření a úklid, což na jisté úrovni bylo životním standardem.