Pražské vily / Slavné. Od slavných. Pro slavné

Byla to přelomová doba. První republika začala dávat nový směr bydlení a tehdejší základy platí vlastně s určitými obměnami dodnes. Architektura stejně jako design obecně se rozloučily se zdobnými styly a začal se uplatňovat důraz na tvarovou jednoduchost a účelnost. To platilo jak na celkový výraz stavby, tak i pro jejich interiéry. Vítězil až na výjimky funkcionalismus, a to se odrazilo i ve vnitřním uspořádání obytných prostorů.

Na úkor solitérního nábytku se prosadily vestavěné skříně a nábytkové předěly mezi jednotlivými místnostmi. Snížily se stropy. Místo masivního dřeva se dostaly ke slovu kov a dýha, místo řemeslné výroby pak výroba průmyslová. Změnila se vnitřní dispozice místností. Obytné prostory se už neumisťovaly především na jižní stranu a na severní pak prostory obslužné. To umožnilo moderní vytápění i osvětlení.
Ke změnám došlo i u bytů pro střední třídu. Dostaly novou, praktičtější dispozici, kterou jsme vlastně zachovávali až donedávna, kdy je středobodem obývací pokoj, pak ložnice a menší kuchyň či koupelna s toaletou. Nedílnou součástí ovšem byla i velkorysá předsíň, v níž se proměnila někdejší přijímací hala, či pokojík pro služebnou, která měla na starosti nákupy, vaření a úklid, což na jisté úrovni bylo životním standardem.

Vila Lídy Baarové
Dvougenerační vila ve funkcionalistickém stylu na svažitém pozemku s unikátním výhledem na Pražský hrad stojí na proslulé Hanspaulce. Původně měl stavbu navrhnout architekt Lubomír Šlapeta, ale nakonec to bylo svěřeno Ladislavu Žákovi, který už realizoval vilu pro režiséra Martina Friče.
Souvislost prozrazuje částečně vnější vzhled, například členění stavby ze zahradní strany. Nosnou konstrukci tvoří železobetonový skelet s trámkovými stropy. Obvodové stěny jsou vyzdívané. Interiér, do něhož bylo třeba včlenit dvě propojené bytové jednotky pro slavnou herečku a její rodiče, je už zcela originální a obě mají k dispozici spodní i vrchní obytné patro. Byt, kde sídlila sama Baarová, má navíc výstup na střešní terasu se soláriem. Vila byla dostavěna koncem třicátých let, současný stav po rekonstrukci je dílem architekta Ladislava Lábuse.
Neherovská 677/8, Praha 6

Vila Vlasty Buriana
Spíše než vila je to dům v puristicko-novoklasicistním stylu. V roce 1929 si jej nechal postavit slavný komik podle návrhu stavitele Františka Troníčka, který pracoval pro tehdejší významnou stavební firmu Václava Nekvasila jako stavbyvedoucí a projektant. Poměrně nevýrazná fasáda, kterou uvidíme z ulice, ukrývá unikátně vybavený interiér. Vlasta Burian byl vášnivý sportovec, takže si nechal ve vile zřídit velkou tělocvičnu, na zahradě pak tehdy neobvyklou vymoženost v podobě bazénu a tenisového kurtu. Také rád dobře jedl, a jak vzpomínal jeho osobní kuchař Jaromír Trejbal, měl luxusně zařízenou kuchyň s velkou lednicí a dokonce mrazákem, pochopitelně vždy naplněné vybranými lahůdkami. V padesátých letech byla herci vila odebrána a sloužila jako mateřská škola. Dnes patří jeho vnukovi a sídlí v ní zastupitelský úřad.
Kadeřávkovská 1072/13, Praha 6

Vila Emila Filly
Dvojvilu pro Emila Fillu a Františka Krejčího ve Střešovicích navrhl v letech 1922–1924 architekt Pavel Janák za spolupráci Jaroslava Vondráka a samotného Emila Filly. Objekt je postaven ve svažitém terénu jako třípodlažní. Obě části jsou osově symetrické, liší se jen detaily v suterénu a podkroví. Část pro Emila Fillu byla vybavena navíc v suterénu prádelnou, v podkroví pak velkým proskleným ateliérem.
Fasáda, progresivně modernistická, je z režného zdiva, nadpraží zvýrazňují svisle kladené cihly. Do zahrady se otevírá výhled ze dvou lodžií s lehkým kovovým zábradlím. Střeše dominují komíny opět z režného zdiva, ať už „falešné“ či funkční. Na malíře od roku 1965 upomíná nápis „Zde žil a tvořil Emil Filla“ a busta z roku 1929 od sochaře Otto Gutfreunda.
Lomená 493/10, Střešovice, Praha 6

Vila Cyrila Boudy
Vila, kterou navrhl pro grafika a malíře Cyrila Boudu architekt Oldřich Starý, je s dvoutraktovou dispozicí a má konstrukci z železobetonového skeletu s cihlovou výplní, železobetonové je i vnitřní schodiště. Hlavní fasáda je rozdělena třemi osami; ta vpravo ustupuje v patře za nárožní terasu. Vila, krytá střešní terasou, je dvoupatrová s pokrokově řešeným interiérem – architekt řešil vnitřní dispozici pomocí posuvné stěny, jejímž odsunutím lze obytný prostor propojit s ateliérem. Ten byl navržen ve dvou úrovních a je vnějším schodištěm spojen se zahradou a navazoval na něj kabinet pro lepty. Také kuchyň byla propojena se sedacím jídelním koutem, a to podávacím okénkem.
Koncem devadesátek byla bohužel původní ocelová okna nahrazena plastovými, což znehodnotilo původní architektonický výraz objektu.
Na Ostrohu 46, Praha 6

Vila Bohumila Kafky
Rodinná vila sochaře Bohumila Kafky a jeho ženy Berty patří do skupiny staveb realizovaných v letech 1923 až 1924 pro Stavební družstvo výtvarných umělců a spisovatelů. Vilu postavili podle návrhu Pavla Janáka v zahradní čtvrti Ořechovka, jejíž dispoziční řešení bylo rozvrženo na počátku dvacátých let architektem Jaroslavem Vondrákem. Skupina domů v této lokalitě pochází z období, kdy se Janák dočasně vrátil ke střízlivé architektuře z režných červených cihel.
Patrová vila s obdélníkovým půdorysem má sedlovou střechu, pod níž je obytné podkroví. Přízemní ateliér s prosklenou zaoblenou stěnou má plochou střechu, která slouží jako terasa u prvního patra. Nad vstupem ve fasádě je sochařova busta. Vdova po umělci odkázala dům své pečovatelce a objekt dodnes patří její rodině.
Na Ořechovce 41, Praha 6

Vila Otto Rothmayera
Dvoupatrový rodinný dům v jednoduchém stylu klasicizující moderny postavil pro svou rodinu architekt Otto Rothmayer v intencích vlastní tvorby, inspirované dílem jeho učitele Josipa Plečnika. Má proto zcela jednoduchý výraz, ale ve zcela jasném středomořském duchu. Rothmayer navrhl nejen samotný dům, ale i interiér, zahradu, oplocení a venkovní nábytek. Hladce omítnutý kvádr objektu doplňuje válec s vnitřním točitým schodištěm. Na střeše domu je malá obdélníková místnost sloužící jako zimní zahrada, která ke schodišti přiléhá, a propojuje schodiště se střešní terasou. Na vybavení interiéru měla svůj podíl Rothmayerova žena, textilní výtvarnice. Objekt se zachoval v původní podobě s maximem původních prvků.
U Páté baterie 896/50, Praha 6

Vila Jana Náhlovského
Vila je ojedinělou pražskou památkou na dílo architekta Dušana Jurkoviče, který ji pro JUDr. Jana Náhlovského a jeho ženu Luisu navrhl. Stavbu realizoval včetně řemeslných prací a úpravy zahrady pražský stavitel Jan Pacl. Obvyklé prvky lidového stavitelství, které Jurkovič používal, zde potlačil ve prospěch městského rázu architektury. Použil ovšem zároveň moderní konstrukční materiály. Romantizující prvky stavby jako arkýře a komíny jí dodávají intimnější ráz, který lépe vystihuje rodinné bydlení. Nad sedlovou střechou je čitelný převýšený střední trakt se štítem s oblými liniemi. Prvky lidového stavitelství zde zastupují barevné ornamentální detaily, ale i předsunutý a poněkud do strany posunutý vstup. Na něj v interiéru navazuje ústřední patrová schodišťová hala. Dušan Jurkovič navrhl i vnitřní zařízení, ale k jeho realizaci nakonec nedošlo.
Suchardova 284/2, Praha 6