Architektka Martina Homolková ze studia Malifinio navrhla velký atypický nábytkový blok prostupující celým bytem a pojímající vše potřebné – u vstupu jsou v něm zasazeny dvě technické místnosti, šatní skříň, hmota pokračuje dále prostorem a skrývá úložné prostory, křídly krytou kuchyni a vešly se i dvě menší koupelny. Zbytek bytu ponechala autorka jednoduchý a doplněný jen pár výtvarnými solitéry.
Jako galerijní plocha / Velkorysá rekonstrukce bytu ve starém činžáku podle studia Malfinio
Architektka a interiérová návrhářka Martina Homolková ze studia Malifinio je autorkou výtečné rekonstrukce bytu, který se nachází v jednom z prvních funkcionalistických činžáků v Praze. Autorka byt v první fázi rekonstrukce očisitla od všech nepovedených a havarijních nánosů času a prostor se tím sám o sobě doslova rozzářil. V návaznosti vznikla idea velkorysost prázdna nejen ponechat, ale naopak ji ještě umocnit.
Z pláště atypicky řešeného bloku se stalo velkoformátové plátno, které dokonale pojednala výtvarnice Klára Spišková. Její silná malba kontrastuje s podkladem ze surových MDF desek a dává celku jedinečnou energii.
Skořápka bytu reflektuje prapůvodního ducha – ve svém základu zůstala střízlivá bílá, až galerijní. Prostorem proplouvá jen jemný narůžovělý nádech, který se postupně proměňuje a graduje na obou koncích bytu: v obýváku malinovým sofa a v ložnici se míchá s odstíny meruňkové a výrazné červánkové, které se objevují na závěsech od Lindy Kaplanové.
Lněné textilie dvou hrubostí obtékají měkkým obloukem postel, oddělují tak spací zónu a jemně zabarvují pronikající světlo. Něžnému výrazu ložnice sráží hrany svítidlo od Inga Maurera a fotografie od Bet Orten. Ložnice lze od zbytku prostoru oddělit a uzavřít mobilní příčkou.
Křehké narůžovělé tóny staví do kontrastu s kovy, které jsou použity ve velkých měřítcích. Toto pojetí „jemnosti a surovosti“ se propsalo jak v celku, tak detailu interiéru. Barevný koncept je doplněný ještě motivem uvnitř a vně – interiér bloku vše v tmavší, uzemněnější. Tón červánkové se v koupelnách proměnil do tmavě cihlové až terakotové barvy, jejíž dojem hřejivosti umocnilo použití ambientního svícení.
Návrh akcentuje propojenost (prostorovou, materiálovou, barevnou) a pracuje s dlouhými průhledy prostorem, a ještě jejich prohlubováním pomocí zrcadlení. Průhledy a velký propojený prostor jsou pak nejvelkorysejšími momenty bytu.