Soustroví Tristan da Cunha
Do nejbližší civilizace, jihoafrického Kapského Města, je to ze souotroví s romantickým názvem Tristan da Cunha pojmenovaném po svém portugalském objeviteli bezmála tři tisícovky kilometrů, ale i zde žijí lidé. Pravda, je jich podle posledních počtů necelých tři sta – několik rodinek, kteří se domlouvají svéráznou italsko-anglickou hantýrkou, a lze říci, že každý je zde příbuzný každého. Obyvatelé svou domovinu rádi propagují jako nejodlehlší místo na zemi a na takový marketing skutečně zabere několik desítek turistů ročně. Pro ně je připravena místní hospůdka, která otvírá jednou týdně. Migrace na ostrově je takřka nulová – poslední obyvatelka zde přibyla před více než třiceti lety. Na ostrovech lze spatřit endemickou faunu a floru včetně tučňáků, vulkán a nádherné vodopády. Místo je rovněž pověstné svým rybolovem.
Na ostrůvku Gough Jihoafričané vybudovali meteorologickou stanici. Na Tristan se jednou za měsíc vydává nákladní loď z Kapského Města a za přiližně osm set dolarů vás její kapitán ochotně sveze. Anebo lze zvolit „okružní plavbu“ od níže zmíněné společnosti Polar Cruises.
Jestliže se chcete uklidit někam stranou všech pandemií a lockdownů, anebo se rozcházíte s civilizací, kromě vesmírného turismu už vám mnoho příležitostí nezbývá. Selected pro vás vyhledal několik posledních destinací.
Oblast Lunana, Bhútán
Viděli jste Sedm dní v Tibetu o objevování zapomenuté země ve třicátých letech minulého století? Blockbuster s Bradem Pittem se návštěvníkům asi připomene při návštěvě vylidněného regionu Lunana v severním Bhútánu. Statistiky tvrdí, že do této oblasti se ročně podívá nanejvýš stovka západních turistů. Adventurně zaměřená cestovka High Asia Exploratory Mountain Travel Co. vám na místě zprostředkuje tři nejpozoruhodnější týdny vašeho života. S batohem na zádech pošlapete denně kolem dvaceti kilometrů málo probádanou džunglí, až dorazíte k tibetské hranici, kde místní lidé přebývají v kamenných chýších a živí se převážně pastevectvím. Pak zanechte lidstvo lidstvem a vystoupejte ještě výš, až se nad vámi bude klanět pouze vrcholek nejvyšší hory, na níž dosud nestanula lidská noha, totiž sedmitisícovky jménem Gangkhar Puensum.
Ostrov Robinsona Crusoe
Veškeré romantické představy o opuštěném oceánském ráji jsou zhmotněny na ostrově Robinsona Crusoe, na němž byl v roce 1705 vysazen skotský námořník Alexander Selkirk, který na ostrově bez společnosti pobyl více než čtyři roky. Svůj dnešní název získal miniostrov v Pacifiku a patřící Chile až v roce 1966, kdy se stal národní rezervací. Unikátní přírodní bohatství je tvořeno štítovými vulkány ukončenými kalderami. Domov tomuto místu mimo hlavní námořní trasy říká asi pět set obyvatel. Ti žijí ve vesnici San Juan Bautista u zátoky Cumberland a většina z nich se živí rybolovem. V hlavní rybářské sezoně od září do dubna se část obyvatel přesouvá na sousední a jinak neobydlený ostrůvek jménem Alexander Selkirk. Turisté navštěvující ostrov se zde počítají v desítkách ročně a většina z nich se nezapomene potopit ke snadno dosažitelnému vraku lodi SMS Dresden, jež zde našla svůj věčný domoc v období druhé světové války.
Ostrov Bouvet
Další kandidát na nejodlehlejší místo na modré planetě – vždyť nejbližší pevninou je 1600 kilometrů jižně vzdálená – a rovněž ze zřejmých důvodů neobydlená – Antarktida. Ostrůvek Bouvet leží v Severním ledovém oceánu, byl objeven až v polovině osmnáctého století a nyní patří Norsku. Je vulkanického původu a z devadesáti procent jej pokrývá led. Zbytek tvoří tvoří málo přístupné skály, jež jsou oblíbenou zastávkou stovek tučňáků. Mohutné ledovce padají z útesů přímo do moře nebo až na pláže tvořené tmavým vulkanickým pískem. Nejvyšší bod ostrova se jmenuje Olavtoppen, jehož vrcholek ční do výše 780 metrů nad mořem. Přistát zde i za dobrého počasí vyžaduje notnou dávku umění a pokud se vám to přece jenom podaří, čeká na vás poměrně nehostinná krajina, která od zákazu rybolovu jen výjimečně přilákává přírodovědecké nadšence. Norové na ostrově umístili svoji meteorologickou stanici.
