Noblesní dáma / S architekty Atelier SAD o unikátní rezidenci Svoboda & Williams

Vzpomenete si na první realizaci pro Svoboda & Williams?

S Prokopem Svobodou jsme se seznámili přes společnou kamarádku a poprvé se někdy před 17 lety potkali u rekonstrukce domu nedaleko odsud – v Bubenči, kde vlastnil několik
bytů. Zároveň jsme v té době dostali také zakázku na dílčí změny první kanceláře Svoboda & Williams v Benediktské ulici. Byla to jediná místnost a my do ní navrhli centrálně situovaný solitérní stůl a kolem něj posadili několik prvních makléřů. Šlo o estetičtější řešení než přisouvat stoly ke zdi, navíc s přidanou hodnotou, že lidé kolem jednoho stolu vzájemně spolupracují. Koncept jsme potom rozvíjeli a rostl dál se Svoboda & Williams. V jeho rámci vznikla řada stolů nepravidelných nebo kruhových tvarů, navržených vždy na míru daným prostorám, tak aby si interiér uchoval eleganci a aby lidé mohli pracovat týmově.

Vznikly nějaké solitérní objekty také přímo pro interiér nového sídla společnosti?

U každého z našich projektů se se snažíme reagovat na daný prostor. Tady jsme v prvorepublikové vile, která už dříve prošla proměnou v kanceláře. Nemuseli jsme proto dělat zásadní dispoziční úpravy. Spíš jsme chtěli domu vrátit ducha reprezentativních rezidenčních prostor, vhodných k zaměření prémiové realitní kanceláře, jakou je Svoboda & Williams. Odstranili jsme některé utilitární prvky a naopak se snažili akcentovat kvality domu. Třeba na podlahy jsme použili parkety francouzského vzoru, který má větší formát odpovídající rozměru místností a vilovému charakteru budovy. Ta je sama o sobě nádherná, takže se snažíme interiér spíš citlivě doplnit solitérními kusy, aby vynikly prostory samotné.

Jde třeba o solitérní světla od designérky Jitky Škopové či naše vlastní svítidla, jež jsme vyvinuli speciálně pro tento prostor z jednoduchých trubic zavěšených v opletech z technické tkaniny. Sešla se tady také celá série pracovních stolů, které jsme pro Svoboda & Williams dosud vyvinuli. Jejich společným jmenovatelem je subtilní nerezové podnoží spojené s deskou tak, že i když je masivní, působí dojmem, jako by létala v prostoru.

Pro práci vašeho ateliéru je typické, že vedle funkčního řešení do prostor pokaždé vnášíte osobitý autorský vklad. Co je to tady – Na Zátorce?

Výrazným prvkem je instalace na schodišti, která prostupuje celou vilou a vše opticky sjednocuje. Zvolili jsme lomené barevné tóny, které dávají prostoru jistou hravost. Stejné prvky se opakují také u vstupní recepce. S již zmíněnou textilní designérkou Jitkou Škopovou jsme spolupracovali na autorském návrhu závěsů, které budou barevností potisku odpovídat fragmentům na recepci a schodišti a dodají jednotlivým místnostem intimnější charakter.

Jakou logikou se řídí funkční uspořádání vily?

Přízemí má charakter veřejných prostor, jsou tu umístěny všechny jednací místnosti, které do budoucna doplní butikový coworking. V dalším patře se nachází srdce společnosti: jednotlivá oddělení makléřů a marketing. Tomu jsme přizpůsobili i vybavení. V těchto částech vily má prioritu design a reprezentativní charakter, zatímco v nejvyšším podlaží, kde sedí méně exponovaná oddělení, jsme kladli důraz spíše na praktičnost.

Jak se coby designéři a architekti vypořádáváte s kompromisy mezi estetikou a funkcí?

Navrhnout světlo, které bude výrazným objektem a současně splní nejpřísnější měřitelné parametry oslnění pro kancelářské svítidlo, je opravdu extrémně náročné zadání. Vždy ale uvažujeme v kontextu, jak budou dané prostory využívány – pokud v nich trávíte jen pár hodin denně, jako je tomu v případě makléřů, a dokážete ocenit estetickou kvalitu, je kompromis ve funkci přípustnou daní. Na trhu samozřejmě existují i revoluční produkty, jako třeba židle Physix Master od Alberta Medy, kterou navrhnul pro Vitru. Propojuje dokonalost v designu i ve funkci s minimálním kompromisem. Právě proto je v novém sídle Svoboda & Williams nadále používáme.

Atelier SAD charakterizuje celkem rozpoznatelný rukopis. Podle jakých kritérií si vybíráte zakázky?

Rozptyl naší práce je široký. Pravdou je, že mainstreamovému kancelářskému či rezidenčnímu developmentu se snažíme vyhýbat. Spíše než o architekturu a design tam jde totiž o excelové tabulky. Je pro nás důležité, abychom u projektu mohli experimentovat a pokaždé přijít s něčím originálním. Jelikož máme vlastní stavební firmu a background v řemesle a materiálech, dokážeme pracovat i s konstrukcemi, které odhalujeme u uplatňujeme v interiéru. Máme rádi funkční organické tvary. Zrovna teď například u novostavby v Malé Úpě v Krkonoších využíváme inspiraci tradičním místním prvkem, Maloúpským seníkovým vikýřem. Podkroví díky tomu získalo specifickou atmosféru, kdy sama konstrukce stavby dává charakter interiéru místo toho, aby byla skryta obálkou domu.

Rádi si hrajeme s materiály, hodně pracujeme s plastem a nejen v interiérech využíváme třeba kompozitní materiály pro stavbu lodí. Osobně mám moc rád naši nedávnou realizaci pod Ještědem, kde jsme na fasádu použili expandovaný portugalský korek. Je to skvělý izolant, který snese i povětrnost, je odolný proti plísním, hmyzu a podobně. Po světě zatím nestojí moc staveb, kde by jej architekti využili.

S řadou klientů spolupracujeme přes 20 let, vrací se k nám opakovaně a důvěra je podstatnou složkou našeho vztahu. Rozhodně však nejsme ten typ architektů, kteří by klientům vnucovali pouze vlastní pohled. Snažíme se vést dialog o jejich způsobu života, stylu, zálibách a potřebách a pak nabídnou překvapivá řešení.

Jak byste popsal aktuální trendy v prémiovém bydlení v Česku? S jakými zadáními se na vás klienti obracejí?

Vkus klientů povyrostl. Pokud se na nás obracejí, respektují odbornost architekta a chápou, kde je jeho přidaná hodnota. V interiérech se velmi často projevují záliby a koníčky, kterým
se prostor přizpůsobuje. Ať už je to láska k vaření, umění, designu, sportu, ohni či milovaná zahrada. Centrem bytu už dávno není sedačka otočená do zdi s televizí, ta dnes často úplně chybí.

Jinak je ale bydlení ryze individuální záležitost. Životy našich klientů jsou různé a mají i různý vztah k prostoru: někdo zvládá drobný nepořádek, zatímco jiný chce mít všechno vyleštěné. Podle toho volíme například materiály. Někdo ocení mírnou patinu, jiný bude chtít, aby i po dvaceti letech povrchy vypadaly stejně jako první den. Mnohdy si neuvědomujeme, že žijeme uzamčení ve svých Matrixech a že bydlet se dá i úplně jinak, než jak vypadají naše prvotní představy. Ukázat klientům tyto možnosti je jedna z našich důležitých rolí.