Legenda o vzniku šampaňského říká, že v roce 1693 benediktýnský mnich Dom Pérignon kontroloval ve sklepě láhve, které spontánně vybuchovaly. Když obsah jedné z nich ochutnal, nadšeně prý zvolal: Bratři, napil jsem se hvězd!
Šumivé víno bylo ale zřejmě známo už o sto padesát let dřív, ovšem jeho obliba rozhodně nedosahovala takových rozměrů, jako dnes. Mluvíme o něm většinou jako o šampaňském, i když je to třeba crémant z Alsaska, ve Španělsku cava, v Itálii prosecco, v Německu i u nás pak je to sekt. Ve všech těchto oblastech to mohou být vína, dosahujících kvality šampaňského, ale nikoli jeho proslulosti.
Hlavní rozdíl je v neskutečně přísných a důsledně kontrolovaných regulích, jimiž je produkce šampaňského vína řízena a pak také v tom,jak si šampaňská lobby hlídá, aby název Champagne se neobjevil na ničem jiném, než právě na láhvích s tímto proslulým nápojem. Přesvědčil se o tom ostatně i slavný módní návrhář Yves Saint Laurent, když v devadesátých letech přišel na trh s parfémem Champagne. Musel ho přejmenovat.